Mám za to, že na obrázcích opravdu není bramborová plíseň. To zaprvé. Ta totiž způsobuje jednak většinou viditelné postižení plodů, ale zároveň mění i chuť postižených plodů tak, že byste je stejně nejedl. A také se projevuje i na stoncích a ostatních částech rostliny - tmavě hnědé až černé plochy.. To zadruhé.

Vaše plody se zdají být bez poškození, což by svědčilo na septoriovou skvrnitost. Osobně ale mám zkušenosti s infekcí, která způsobuje usychání listů, má jiné příznaky než septorius (neexistují hnědé skvrny) a také dokáže rostlinu časem zničit. A plody zůstávají netknuté až do vysokého stádia napadení. Pak se na jejich povrchu projevuje hnědé žilkování, připomínající hustou pavučinu. I přesto ale je vnitřek plodu na pohled i chuť bez vady. Domnívám se, že je to něco bakteriálního. Možná vaše rostliny postihlo něco podobného.

Osobně, tedy na své riziko, konzumuji i zdravě vypadající a chutnající plody z keřů napadených prokazatelně bramborovou plísní, což se mi stalo v roce 2017. Zatím žiju bez následků, i když vím, že plísně Aspergillus produkují škodlivé aflatoxiny, které jsou obsaženy v celém nakaženém plodu. Bramborová plíseň je z jiného rodu (Phytophora) a nikde nebylo žádné varování. Ovšem to nemusí znamenat, že je to bezpečné.

A kdybych letos byl přeopatrný, nejedl bych ani ty viditelně zdravé plody, které mi výše zmíněná blíže neurčená infekce ponechala. Což samozřejmě není můj případ: vesele jím i nakládám. Kdybych se tady na fóru odmlčel nadobro, nejspíš to znamená, že to nebyl dobrý nápad. Ale do té doby spoléhám na svůj imunitní systém :-).

Milan HP