Myslím si, že tady jde o dvě různé věci: o hloubku, ve které je uložený kořenový bal a o délku stonku, který je uložený v zemi. Tedy vlastně úhel pro zasazení rostliny.
Hloubka uložení balu je dána hloubkou vrstvy ornice, která není obvykle - jsou výjimky - víc než 40 cm (někde i méně). V tom případě jít hlouběji nedává smysl, protože by se bal octl v těžké, většinou jílovité, půdě a tím by se ztížil počáteční růst. Ale co se vody týče, půda vysychá odshora a ve větší hloubce se voda udrží déle.
Délka stonku uloženého v zemi pak záleží na velikosti sazenic, jinými slovy na době výsevu. Je nutné ponechat nad zemí dostatečnou zelenou část, aby probíhala adekvátní asimilace. Není pochyb o tom, že podzemní část stonku pak vytváří kořeny a tím posiluje růst - rostliny a pak i plodů. Dokonce i zdravé listy zapuštěné do země dokáží vytvořit kořeny (to jsem si potvrdil pokusem).
Vzhledem k podmínkám vyšší nadmořské výšky (570 mnm) a tedy chladnějšího klimatu vysévám rajčata už v polovině února. Při výsadbě tedy mají tak 80 až 100 cm + kořenový bal (mám trochu potíže s převozem, ale to řeším podpěrou už v sazenicovém stádiu). Zdravé listy zahrabu do země. Nijak jsem to neměřil, ale odhadem je sázím tak půl na půl: bal + 40 - 50 cm stonku v zemi. Klidně téměř vodorovně, ale nad kořenový bal dávám děrovaný plastový květináč o průměru 13 cm s horním okrajem v úrovni půdy, takže bal se ocitá tak kolem 30 cm hluboko (v 50 cm už mám jíl). Kelímek je pro adresné zalévání přímo ke kořenům. Když pak na podzim vytahuji rostliny ze země, je jasně vidět dvě oblasti vyvinutých kořenů. Původní bal a pak těsně pod úrovní půdy. Samozřejmě kořeny se nacházejí i na stonku mezi, ale rozhodně nejsou tak bujné.
Milan HP