Také jsem přišel na to, že buničina v troše vody je způsob, který mi nejvíc vyhovuje. Jak u paprik, tak u rajčat. Pravda, opět jsem docílil klíčivosti jen 5/7 (shodně u všech tří odrůd)  - příčítám to velmi tvrdé vodě, ale možná mylně. Příští setbu zkusím s dešťovou či sněhovou vodou. A také jsem neměl tak vysokou teplotu - jen 23 - 24°C. Lungy a Slovakia vyklíčily už po 4 - 5 dnech, Balkonovce to trvalo dvakrát déle.

Výhodou je, že se nemusím zabývat semínky, která nejeví známky klíčení. Ta naklíčená jsem dal rovnou do kelímků s klíčivým substrátem. Zatím si vedou slušně, i když jim nepřisvětluji. Další, snad výhodou, je, že se semínek vůbec nedotknu (abych je svýma gramlavýma rukama nepoškodil): některá totiž buničinu kořínkem prorostou a tak jen ostříhám přebytečnou a vložím je do substrátu. V růstu jim ten malý zbytek viditelně nevadí. A také vím, kde je kořínek a kde stonek, takže je zasadím správným směrem.

Zplesnivěla mi až mrtvá semínka, která jsem v naději, že si to rozmyslí, nechal na buničině dalších možná 10 dní. No, nerozmyslela si to. Tak skončila na smetišti dějin.

Milan Hokus Pokus