Už je to hodně dlouho, ale dělal jsem na akumulaci tepla, "přitápění" skleníků, nebo naopak chlazení energeticky nenáročnými způsoby diplomku. Severní stěna skleníku zděná, přes zimu a na jaře tmavá, v létě světlá, nucený oběh vzduchu přes den skrz vyskládané kameny v mnohakubíkovém zásobníku pod zemí + totéž v noci, ale za použití spínače, který začal hnát vzduch ohřívat (hnát přes kameny) až při poklesu teploty na určitou teplotu, ohřev vody v kolektoru na střeše skleníku a její ukládání v zásobníku pod podlahou skleníku + nucený oběh této ohřáté vody buď přes tradiátor nebo přes zemní topení (zase s termotatem a spínačem. Skleník podle čínského vzoru (možná mongolského) se zadní zděnou stěnou zkoušejí v Lednici, zajímavé je z hlediska přísunu tepla a světla řešení Bittermanova skleníku, ten stál (nebo ještě stojí?) nejspíše v Třeboni. Mám zkušenosti i spolykarbonátem. Stejná plocha překrytá sklem a později polykarbonátem. Pod polykarbonátem v létě zhruba o 10 °C méně než pod sklem před tím. U normálního skla byla třeba stínovka, tepelné ztráty (potřeba tepla na vytápění) klesly o 1/3. Mnohem lepší je střecha oblouková než lomená. Okolo svíček a kahánků. Na skleník nadzemní, studený, 8x3, v hřebenu 2,5 m stačily tři lihové kahánky z chemické laboratoře. Využívali jsme i izolaci bublinkatou fólií, která se napínala pod lomenou část skleníku, těsně pod sklo, aby teplo neutíkalo přes vzduchování. Dobré na boky jsou polystyrénové rohože. V PVC fólii jsou zavařené pásky polystyrénu cca 5 cm široké. Bílá barva pomáhá, odráží světlo. Dávají se zvenku....Se skleníky je problém. Od října do března jak ho vytápět, od března do září jak ho uvětrat, popřípadě účinně "ustínit".