Možná jsem to nevyjádřil úplně jasně - skleník nehodlám používat přes zimu, ale až od jara, kdy je sluníčka mnohem více. Paní Eva mluvila o tom, že sazenice rajčat do něj dává okolo 20. března. (u mě asi ještě o pár dní později protože nebydlím na Myjavě ale na severní Hané ;-)

Ano, zazněly zde zkušenosti některých zahrádkářů se skleníkem, ale předpokládám, že se jednalo se o klasické nezapuštěné skleníky bez akumulační hmoty. Naopak paní Eva zde byla jediná, kdo takový skleník zhodnotila. Nevěřím, že samotná svíčka by její skleník ochránila před mrazem. Bylo by dobré, kdyby zde uvedly své zkušenosti i někteří další zahradníci, pokud mají např. skleník postavený u nějaké zdi (ovšem i tady bude rozdíl jestli se jedná o zeď zateplenou, nezateplenou či zeď spojenou se zeminou...). Ještě je však potřeba říci, že je také důležitá neprůvzdušnost skleníku - pokud je tzv. děravý, vzduch se v něm několikrát za noc kompletně vymění - to je také třeba brát v potaz. Co se týče akumulace - máte pravdu, že voda je zhruba 2x efektivnější než kámen. Ale to bych musel těch barelů s vodou dát mnohem více, samotný by nestačil, a s tím spojené problémy s místem, napouštěním... Proto mi přišlo dostatečné využít akumulační hmotu opěrné zdi, kterou tam musím mít tak jako tak.

Také jsem se vás v tomto vláknu dříve ptal, ale nějak to zaniklo v množství příspěvků - zkoušíte pěstovat chladu-odolné odrůdy rajčat v pařeništi. Kdy sazenice do pařeniště sázíte a odkdy sklízíte poměrně pravidelně plody? A když jste zde zmínil to, že rajče hyne při teplotě pod 15° po dobu 3 dnů (což je opravdu limitující faktor - chladné několikadenní počasí bez slunce není na jaře ničím neobvyklým, myslel jsem, že stačí jen aby rajče nezmrzlo) - platí to i o vašich chladuodolných ruských kultivarech? A myslíte si, že by tyto odrůdy byly vhodné i do skleníku?