Milane, já jsem v této oblasti také ještě laik. Ale dostala se mi pod ruku zajímavá kniha - "The Year-Round Solar Greenhouse: How to Design and Build a Net-Zero Energy Greenhouse", kde popisují návrh skleníku, optimální orientaci, úhly stěn, neprůvzdušnost, izolaci, akumulaci, materiály atd., takže až bude více času, hodlám své nevědomosti napravit a svůj návrh ještě případně poupravit.

K tomu dvojsklu mě pouze laicky napadá, že by asi byl potřeba masivnější rám, aby udržel váhu dvojskla. Ovšem dvojsklo také omezí prostup světla narozdíl od jednoduchého skla. Pokud jen porovnám parametry: Dvojsklo má solární koeficient g=75-80% (jednosklo přes 90%) a součinitel prostupu tepla U=0.7. Dvouvrstvý komůrkový polykarbonát o tloušťce 6-10mm má g=80-85% a U=0.5-0.6 (tedy izolačně prakticky na úrovni trojskla a dokonce o něco lepší prostup světla - pokud tedy výrobce neudává klamné parametry :-). Co mě na polykarbonátu trochu odrazuje je jeho údajná životnost jen 15 let. Já přemýšlel přehodit skleník nějakou textilii s hliníkovou vrstvou, která by odrážela sálání tepla ze skleníku. Jak říkáte - je to práce, ale zase by se jednalo o pár kritických nocí na jaře. Ale to jen teoretizuji.

Věřím, že dobrý návrh, využití sluníčka spolu s akumulací do nějaké hmoty, zanoření do terénu a zateplení kritických míst může skleník od jara posunout do jiného teplotního pásma. Mohu alespoň částečně vycházet ze zkušeností svého domu (zanořen do terénu, orientace - chráněn od severu, zaizolován, stěny z masivních materiálu pro akumulaci...), kde od března prakticky nemusím topit - slunce a akumulace překlene chladné období.

Také mě inspirovala praktická zkušenost paní Evy, která má postaven skleník s využitím podobného návrhu a sama píše o příznivých podmínkách ve skleníku v době venkovních mrazů -6°.
A proč tak řeším úsporný skleník - mým přáním je právě vypěstovat rajčata co nejdříve - ač saláty také nejsou k zahození, mám pro rajčata zvláštní slabost... ;-)