Když tak chodím po okolí, tak mám dojem, že na každé druhé zahrádce stojí něco z polykarbonátu. Je to vysoké, že tam projde vysoký chlap, nikdy to není zapuštěné pod úroveň okolí a někdy to je dokonce na takové podezdívce, aby to líp vypadalo. Poykarbonát je opravdu dobrý materiál s tepelně izolačními vlastnostmi, ale stavba, která má např. v půdorysu 10 m2 má zhruba čtyřikrát větší zasklenou plochu. A u skleníků s ještě menší užitnou plochou je to ještě horší. Proto se není co divit, že po krásném slunném dni se při jasné obloze vzduch v tomto skleníku ochladí až na bod mrazu a některé rostliny to neustojí. A s promrzáním je to stejné. To, že by skleník měl mít co nejmenší plochu skla (to je místo, kudy uniká nejvíce tepla) je dostatečně známé, ale výrobcům je to jedno, jen když se prodává. Kdyby se to kupovalo, tak by dělali i "skleníky" ve tvaru kadibudky. Pokud se jedná o využití skleníku, tak se mně na tomto webu líbil jeden příspěvek, kdy dotyčný na podzim navozil do skleníku posečenou trávu a pěstoval tam ředkvičky až do vánoc (tak nějak si to pamatuji).

                        Vldimír