Semínko rajčete je tak malé, že vůbec nezáleží na jeho orientaci při výsevu. Já je nechávám tak jak padnou, většinou je to naplocho.Klíček vyleze v té špičaté části, z něho se vytvoří kořínky. Teprve potom začne růst stonek a tlačí se nahoru, zbytek semena stále zůstává nahoře, někdy tam zůstane i v době, kdy by už měl spadnou, Říká se tomu hema a brání růstu děložních lísků. Je třeba ten zbytek  suchého semena odstranit, jinak z toho nic nebude.

Já jsem takto zvyklý přesazovat, omezím tím počet sazeniček (výběrem nejlepších), a protože sázím hluboko až po děložní lístky, omezím tím problémy u odrůd, které vypadají hodně dlouhé a tenké, jak vy říkáte takové nitky. Po přesazení a prolití ani nepoznáte, že by se nějak zbrzdil růst. Je to daleko lepší, než dosypávat nějakou zeminu. Nitkovitý je kvůli té vyšší teplotě. Asi by to při těch dvaceti stupních opravdu chtělo nějaké přisvětlování, ale pozor, aby se zase nezvyšovala teplota. V žádném případě nepřihnojovat a zalévat až je substrát proschlý.

Je to všechno o zkoušení. Pochopitelně je rozdíl jestli se vysejí rajčata teď, kdy je skoro pořád zataženo a délka dne se blíží k 8 hodinám nebo při výsevu někdy koncem února nebo začátkem března, kdy je plno světla i v místnostech na sever a také je možno regulovat teplotu větráním. Ale toto všechno je pořád jen pokus, také si nejsem jistý, jak moje sazenice budou vypadat před výsadbou koncem března.

Poprvé přesazuji, když se děložní lístky srovnají do jedné roviny.

           Vladimír