Zoctovatělý kvas - přeměna na ocet



valecekm - (15) - 116.253 (?) 
25.6.2016 23:26, zobrazeno: 16373x

Zdravím. Chtěl bych se zeptat, jestli je možné z rok starého kvasu vytvořit ovocný ocet? Minulý rok jsem nasbíral 50l bečku třešní a bohužel jsem otálel s pálením. Kvas po čase začal zavánět lepidlem (kanagon) a tak jsme nakonec nepálili. Bečka ovšem zůstala po celý rok na svém místě, prostě se na ní zapomělo (byla zavřená) a teď znovu po roce, kdy máme nachystané třešně pro kvašení a následnému pálení, tak jsem otevřel i zapomenutou bečku. Již nesmrděla kanagonem, ale hezky voněla byť silnou, ale zároveň zajímavě ovocně uhlazenou octovou vůní. Po lehkém ochutnání na jazyku šla i cítit ona kyselost asi po octu a na povrchu se udělala tuhá blána, viz. obrázek. Blánu jsem vyhodil, ale v zápětí po zkoumání na netu jsem ji vrazil zase zpět. Proč? Našel jsem články o výrobě ovocných octů. Je tudíž možné z této zapomenuté ovocné břečky, vyrobit ovocný ocet, který se člověk nemusí bát pít z důvodů případně nepřeměněných pro člověka škodlivých (někdy smrtících) alkoholů? Pokud probíhá octovatění alkoholu, jsou přeměněny i alkoholy jako metanol? Nikde se při výrobě těchto ovocných octů nikdo nezmiňuje o tomto "jedu", čili sám předpokládám, že se též přemění. Zkusil jsem změřit obsah alkoholu skleněným lihoměrem a ukazoval 0. Buď má již odslouženo a nebo to ukázal správně. Díky za případné rady kdo s tímto má zkušenosti.


Adresa příspěvku
Připojit reakci   
Alkohol esence - vše pro domácí výrobu lihovin, piva i vína včetně kvasnic, aromat, filtrací, soudků.
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 26.6.2016 9:18

Škodlivých látek v octu bych se nebál, alkoholů jako metanol už vůbec ne.. Při množství, které během kvašení vzniká a při objemech, v jakých se konzumuje ocet, nemá smysl se o něm bavit. Spíš bych se bál, že ocet nebude mít dobrou chuť, nelze vyloučit přítomnost nežádoucích mikrobů (např. hnilobných).  Ale škodlivosti se nebojte. Veřte, že řada lidí pije kvas z hroznové šťávy ještě dřív, než se ty škodlivé a smrtící alkoholy začnou přeměňovat...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
valecekm - (15) - 116.253 (?), 26.6.2016 13:31

Chuťově na jazyku je to podle mého skvělé, bez pachutí, hořkosti či jiných nelíbivých vjemů ikdyž zatím ještě dost agresivní. Má to svou specifickou chuť a aroma od běžného octu. Nechám tu bečku otevřenou a zakrytou nějakým plátnem nějakej ten tejden ještě a uvidím. Jinak kdo by měl zkušenost s vlastní výrobou ovocných octů ať už plánovaných a nebo i právě takto nešťastně zvrhnutých kvasů na pálení, či nějaké fígle k této výrobě tak ať zde napíše své zkušenosti bude-li se chtít podělit o ně :-). Akorát zatím nevím, zda-li rozmělněné třešne sednuté ke dnu zde nechat, nebo tu bečku přecedit a v procesu nechat pouze tekutinu. Pak také těžko říci pokud se povede, co s takovým množstvím provést a jak ho uplatnit, když už je to v takové fázi :-D. Jinak děkuji za odpověď.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 26.6.2016 13:38

Já bych to necedil. Kvas je jako bláto či kaše,  tudíž nepřeceditelný. Jenom bych hadičkou stáhnul tekutinu z povrchu a nechal ji ustát v úzké nádobě. Čirý podíl rozlil do lahví. uzavřel a uskladnil v chladnu. Rok stání v bečce je dost dlouhá doba.
   Jestli a jak to bude chutnat a co s takovým octem, to nevím.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 139.205 (?), 26.6.2016 15:23

Předpokládám, že tuhý podíl bude usazen ve spodní části soudku a co plave nahoře půjde sesbírat cedníkem - pracoval bych dál jen s čirým podílem. A snažil bych se kvůli trvanlivosti o co největší koncentraci octu. Tzn. trochu přicukřit nebo přidat trochu lihu. Ještě bych zvážil přídavek běžného octu a bukových třísek.
(Ale jak se to prakticky dělalo, jestli se ten buk musel nějak zapařit, jestli ten ocet nesměl být sterilizován.., nevím).
A samozřejmě držet v teple a provzdušňovat.
I octové kvašení potřebuje své podmínky a čistotu. Třeba hrozí napadení křísem. Proto se ocet vyráběl z cca 10% roztoku lihu a ne ze slabších koncentrací...
Dnešní moderní průmyslové technologie neznám a ani žádné praktické zkušenosti s výrobou octů ne.
*
Ale v každém případě použitelnost poznáte podle chuti a žádná otrava "nebezpečným alkoholem" nehrozí!!!


Rafael.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
valecekm - (15) - 116.253 (?), 28.6.2016 19:42

Díky za obě reakce. Již je ocet přeceděn do 3/4 tří 5l sklenic které jsou uzavřeny látkou a gumičkou a krásně (aspoň pro mě smiley ) provoněl jednu domácí dílnu. Nechám ho jak jsem napsal trochu pracovat než jej definitivně sleji do lahví. Ještě teď i ve sklenicích si pořád sedají zbytky třešní na dno. Teď již k samotnému stálemu učení se o vedení kvasu a pak jeho následného pálení v pálenici ještě možná přibude výroba domácích octů díky jedné zkažené bečce smiley. Člověk se má stále co učit. Ještě jednou dík a kdyby měl někdo podobný dotaz ohledně ovocných octů, nechť klidně využije toto vlákno. Martin.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Gareth - (14) - 65.137 (?), 11.8.2016 1:21

nastudoval by som si vyrobu balsamica. v praci mame rozne octy firmy Hont, vyrabaju za studena lisovane oleje a aj octy z lokalnych surovin talianskou metodou. skusal som dulovy, visnovy, jablkovy, hruskovy. vsetky su uplne uzasne, nadherne aromaticke. 

viem, ze ich dako redukuju a potom upravuju sladkost a kyslost, v poznamkach bolo aj cosi o zreti a vystavovani rozdielnym teplotam.

Kazdopadne z toho aspon este moze byt uzitok a zaujimavy produkt. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
zahrada.cz
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika