Umytí měděných částí před 2D

Pokud smícháte kys. citronovou, která je mimochodem trikarboxylovou kyselinou ve vodných roztocích bohužel málo stabilní, se solí, a touto pastou ošetříte měděný povrch, v žádném případě povrch mědi nepoškodíte v tom smyslu, že by se ztenčila tloušťka stěny mědi. Rovněž použití zředěné kys. octové měděný povrch nepoškodí a je možno ji použít i ve směsi se solí, ovšem použití kyseliny chlorovodíkové, též solné, která je velmi laciná a dostupná v kdejaké drogerii rozhodně nedoporučuji. Ta totiž povrch mědi agresivně napadá, rozpouší ji, takže brzy by mohla vzniknout díra, ale zase to bude bezvadně větrat. slosar-petr@seznam.cz

Dovolil by som si tvrdiť že reakcia HCl + Cu neprebieha, nakoľko je v Beketovovej rade kovov H pred Cu. V tomto prípade HCl reaguje s oxidmi Cu, čo ale určite nespôsobí prederavenie steny. Na vyčistenie medenej aparatúry by som rozhodne doporučil niečo menej nebezpečné - povrch dokonale vyčistí salmiak alebo inak chlorid amónny NH4Cl, chemicky vlastne NH3.HCI. Rádovo x-násobne lepšie, kvalitnejšie a rýchlejšie ako soľ, citrón, sóda a podobné slabotiny. Ja ho dokonca v núdzových prípadoch používam ako tavidlo pri zváraní alebo spájkovaní medi.

Každopádne treba mať na pamäti, že medená rúra minimálne v chladenej časti musí byť pocínovaná. To aby sme nepili všelijaké modré a zelené blyvajzy.

Tak to už nezbývá, něžli abyste zašel do drogerie, koupil kys. solnou, nalil do skleničky a přidal měděný plíšek. Za chvíli to zmodrá a plíšek bude na vzduchu zářit čistotou, ale ne dlouho. A Beketov se zabýval elektropositivitou především v řadě lithium - cesium. PŠ

Musím sa pán Peter priznať, že ste ma spočiatku zneistil, ale nie nadlho keďže takéto pokusy mám v malíčku. Už ako 10 ročný som schovával pod posteľou malé chemické laboratórium, kde som vyrábal vodík práve rozpúšťaním kovov v kyseline chlorovodíkovej. Spolužiak ma potom v škole nabonzoval že doma vyrábam vodíkovú bombu  Pokiaľ si ale dobre pamätám tak s meďou to nešlo. V čom máte pravdu je, že bude žiariť čistotou. Ale je to preto, lebo HCl reaguje iba s oxidmi medi, nie so samotným kovom. Oxóniový katión H3O+ je totiž svojou elektronegativitou príliš slabý na to, aby zmenil oxidačné číslo Cu na Cu2+. Takže sa nemusíte báť, že vám HCl ukrojí z drahocenného medeného aparátu. A práve o tom hovori elektrochemická rada kovov pomenovaná po pánovi Beketovovi. To čím sa zaoberal samotný pán B. je v tejto chvíli nepodstatné. To takto keby bola kyselina oxidačná, ako napr. chloristá HClO4 je iné, tam sa meď bude rozpúšťať. Tam sa atóm kyslíka naviaže na meď, vytvorí oxid a ten nakoniec vytvorí soľ príslušnej kyseliny. To sa týka aj k.sírovej, o tom sme sa už ale bavili vo vlákne pálnka z vína. HCl si myslím bude reagovať s meďou jedine v takom prípade, že ju zmiešate s peroxidom vodíka

Jozef

Ešte aby som podal úplnú informáciu, tak treba dopovedať že síce medená aparatúra je OK, ale z nereze vám narobí hrdzavé rešeto. S pozdravom, Jozef

Doporučuji Vaší pozornosti E. Votoček: Chemie anorganická, str.663, Praha 1945. Na šestém řádku odspodu se můžete o vlivu HCl na kovovou měď dočíst. PŠ

Musíte si ujasnit, jakou čistotu pro zařízení požadujete. Jestli čistotu pro pájení a nebo "potravinářskou čistotu se zachování eloxování povrchu".

Já osobně bych čistotu pro pájení nepožadoval, protože povrch následně není chráněn patinou nebo eloxem proti "korozi". Tj k úbytku nedojde přímo v procesu čištění, ale následnou oxidací a v dalším cyklu odstraňování oxidů.

Tedy je potřeba osdtranit špínu i toxické sloučeniny mědi a zároveň nepoškodit/obnovit povrchovou vrstvu získanou mořením. Tj. povrchová atomární vrsta musí být mořena tak, aby nebyla oxidačně otevřená.

To je spolehlivě zajištěno použitím organických kyselin pufrovaných kuchyňskou solí.

Ohledně diskuze směsi kyseliny s jedlou sodou jde o to, že reakce neprobíhá okamžitě a je částečně i vratná s ohledem na podmínky v prostředí. Tento iontový kokteil v čerstvém stavu má výměnou kapacitu k ostatním látkám v okolí a tak dokud je to těsně po smíchání, tak reaguje vše se vším a tudíž má to jistý detergenční účinek, jak si jednotlivé ionty najdou dočasné cíle reakce. V konečné fázi jsou pak soli oddělené od čištěného povrchu. Na podobném principu pracují nové vícekomorové POD polštářky s pracími gely. Alkalické a acidické složky jsou skladovány odděleně od dávky enzymu.

SfK.

Tak to vam teda poviem ze ten salmiak vobec nefunguje.Vyskusal som to. Med este viac scernala ako predtym.Takze neviem co je slabotina.Ale asi to bude ten salmiak.

Sčernala? Určite? Zo salmiaku? 

V prvom momente ma napadlo či ste si nepomýlil pozinkovaný plech s medeným. Predsalen sme na internetovej diskusii a tu na človeka vyskočí z obrazovky všeličo a diskusia tu je úplne iného rangu ako keď prednášam na akademickej pôde. Tak som si dal tú námahu a zbehol som za kolegom z jednej nemenovanej katedry potravinárskych technológií a to čo som sa dozvedel vás vôbec nepoteší. To že vám meď sčernala je pravdepodobne spôsobené nekvalitnou meďou, resp. materiálom ktorý nie je určený na styk s potravinami. Ako najpravdepodobnejšiu verziu spomenuli typ zliatiny s označením Cu-ETP určenú na elektro-energetické účely. Táto meď sa vyznačuje vysokým obsahom kyslíka - to je dôvod prečo sčernala - na povrchu sa vytvorilo množstvo oxidu. Druhou možnosťou je CuAg-P, meď s obsahom striebra, taktiež nevhodná na potravinárske účely. Oveľa závažnejšie na tom je to, že tieto nepotravinárske zliatiny obsahujú vysoké percento nečistôt ako olovo, arzén, kadmium, nikel a mangán, ktoré sa dostávajú do pálenky síce v minimálnych dávkach, avšak nespochybniteľne s dlhoročným kumulatívnym účinkom. Jediná medená zliatina určená na styk s potravinami má označenie Cu-DHP. Takže pane odporúčame navštíviť zberné suroviny a tú vašu aparatúru odovzdať na druhotné spracovanie. Alebo pocínovať pájkou pre pitnú vodu.

Pre lepšiu ilustráciu som obetoval časť svojich zásob NH4Cl a vyčistil trubku z potravinárskej medi. Ponorenie na 3 sekundy do zriedeného zohriateho roztoku...

Čo sa týka publikácie p.Votočka z 1945, tak už si asi nikto nevedel presne spomenúť čo písal na strane 663. Keď máte tú možnosť pán Šlosar tak sem hoďte fotku lebo ma to celkom zaujíma. Fakt je ale stále ten, že kovová meď nereaguje s HCl, jedine pri veľkom podieli nečistôt, prevzdušňovaní kyseliny vzduchom alebo za prítomnosti oxidačného činidla. A to ani prášková meď a ani vyžíhaná plameňom do červena.

J.