Můj první kvas



Stránky: 1,  2,  3   
host - 93.92 (?) 
27.8.2018 20:52, zobrazeno: 13503x

Zdravím zkušené, chtěl bych požádat o radu. Budu zakládat kvas poprvé ze švestek. Mám "nasmlouvané" dva stromy, připravené dva 60L, plastové, uzavíratelné sudy.
Chtěl bych se zeptat na pár věcí, rád bych kvasil s podporou nějakých ušlechtilých kvasinek (rychlejší a lepší kvašení), případně i s nějakými enzymy pro lepší aroma výsledného produktu, v dobře uzavřené          nádobě a hadičkou pro odvod CO2 do vody.
Jaké kvasinky používáte, pokud je používáte?
Jaké další přísady?
Je dobré udělat zatěžovací poklici k potopení pevných částí?
Je nutné břečku míchat?
Po dokvašení, jak dlouho mohu skladovat hotový kvas, pokud ho vůbec neotevřu?
Případně nějaké další základní rady. Moc děkuji za všechny rady.

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
Alkohol esence - vše pro domácí výrobu lihovin, piva i vína včetně kvasnic, aromat, filtrací, soudků.
   
host - 159.150 (?), 28.8.2018 9:17


Švestky sbírat radši odpoledne (jsou teplé a kvasit začnou druhý den). V žádném případě švestky neoplachovat!!! Nedávám žádné kvasinky ani enzymy. Víko nechám jen položené. Asi třetí den zednickým míchadlem na vrtačce obsah sudu rozšmelcuju na hmotu podobné marmeládě (pecky to samozřejmě nerozdrtí). Víko nechám týden jen položené. Potom utáhnu sponu a dám kvasnou zátku (1 až 2 litrovou sklenici s vodou). Otevírám tak za 8 týdnů, dřív to nemá smysl. Ochutnám, změřím zbytkový cukr. Má-li 4, jde do kotle, když ne, tak další kontrola po 2 týdnech. Švestkový kvas Vám klidně vydrží i přes zimu (uzavřený igelitem a gumicukem). Bílý křís na povrchu se mi nikdy neudělal.

A kupte si nějakou knihu o přípravě kvasů nebo o domácím pálení, jsou běžně k dostání a dozvíte se dobré věci. Hodně štěstí - poprvé je jenom jednou...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 11.149 (?), 28.8.2018 11:36

V podstatě bych napsal totéž. Na ušlechtilé kvasinky, míchání, enzymy atd bych se napoprvé vykašlal. Důležité je dobře zralé ovoce, rozmělněné, hodí se vyrobit zákvas předem (z kvasnic či kvasinek nebo z nějakého "rozjetého" kvasu). Co největší nádoba, přiměřená teplota, těsnící víko s možností odfuku. Švestky neoplachuju, někdo to ale dělá. Dodáte-li zákvas, není opláchnutí švestek - pokud jsou znečištěné popadáním do hlíny - na škodu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.238 (?), 28.8.2018 13:24

Jako jednoduchý způsob založení kvasu považuji tento:
1. Jen zralé ovoce, mytí je zbytečné
2. Naplnit sud ze 4/5 (při kvašení nabude)
3 Ovoce rozmačkat - jádroviny podrtit, švestky stačí pomačkat. Dosypávání není ideální, ale u větších nádob se mu nevyhneme
4. Zakrýt dobře doléhajícím víkem. Drobnou netěsnost nám unikající plyn odpustí.
5. Počkat 6-8 týdnů při 15-20 st.C. Pálit, když přestane ucházet CO2 (nezhasne svíčka)

Zákvas, bublátko, enzymy, míchání, živná sůl, to všechno možná ovlivní výsledek, ale nepříliš významně.
  Měřit cukernatost hotového kvasu nemá smysl. Zejména, máme-li hodně sladké švestky, durancie, Toptasty (25 - 35 Brix, což letos patrně bude), které mnohý pěstitel ještě přikrmí tzv. "na rozkvašení"cukrem. Takový i dobře vykvašený kvas bude mít dost zbytkového cukru (má ho i suché víno). Nemá smysl jej měřit a znovu rozjíždět dalšími kvasinkami, zahřátím, atd. Máme-li takové ovoce, pak se hodí s pálením vyčkat - klidně do jara.Kvalitě destilátu to jen prospěje. Odpůrci ethylkarbamátu a ti, kterým příchuť jader v destilátu vadí, by s pálením otálet neměli.
   O přídavku cukru toho bylo napsáno hodně v jiných vláknech. Při cukernatosti ovoce nad 20 Brix lze říci, že neprokvasí, skončí v kanálu. U málo sladkého,  ovoce, s nedostatkem kyselin, u nestabilních kvasů, v teplém letním počasí může rozumný přídavek cukru zvýšit stabilitu kvasu, výtěžnost a v konečném důsledku i kvalitu destilátu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
pavelmicek - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (55) - 25.73 (?), 28.8.2018 14:24

Otázečka:

1. ředit vodou nebo neředit kvasy z Toptastů, Lipnické a pod. při jejich astronomické cukernatosti nad 30°Bx. Obávám se podobného problému naředění aromat větším množstvím alkoholu, které naředěním kvasu vznikne.

2. když bude v kvasu veliké množství zbytkového cukru, že i po ochutnání je kvas sladký, přenese se cukr do pálenky? Myšleno, zda může pozitivně ovlivnit chuť, respektive nasládlost pálenky. Z Ruska nám pravidelně vozí na ochutnávání různě dobré vodky. Jedna se mi zdála příjemně nasládlá, po přečtení složení jsem se dozvěděl, že do líhu přidávají lipový med.

K tématu prvního kvasu. Já mám rád když věci rozumím. Abych věcem rozumněl nestačí mi poprosit o návod. Potřebuji diskuzi a argumenty, ze kterých si svým zdravým selským rozumem vyberu to své pro mne nejlepší.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 28.8.2018 17:43

Ad 1 Naředěním vysocesladkého ovoce jistě získáme víc alkoholu. Ale koncentrace lihu v kvasu bude stejná (nebo menší), takže macerace aromat se patrně nezlepší a projeví se spíš fenomén naředění. Já bych takový kvas ředil jen při sušším ovoci (ale cukr se mění na tekutý alkohol, takže kvas z hodně sladkého ovoce rychle ztekucuje), příliš drahé surovině nebo kdyby kvůli vysoké cukernatosti špatně kvasil.
   Samozřejmě záleží na prioritách, jestli chcete kvantitu nebo kvalitu. Přiznám, že kdybych měl 50kg durancií s 35%ní sladkostí, asi bych váhal, jestli mám polovinu cukru obětovat...

Ad2 Cukr se nepředestiluje, soudím, že nasládlá chuť některých pálenek je dána jejich přislazením. Nevím, jak byse cukr do pálenky dostal. Je ale možné, že některé vyšší alkoholy v dokapu mohu chutnat nasládle.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 93.92 (?), 8.9.2018 15:21

Děkuji všem za vzácné rady. Mohli byste mi ještě poradit ohledně:

Je dobré udělat zatěžovací poklici k potopení pevných částí?
Je nutné břečku míchat?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 33.43 (?), 8.9.2018 16:52

Zatěžovací poklice je velmi dobrá věc při nakvašování před lisováním. Dobrá v tom, že surovina na povrchu plovoucí nezačne plesnivět a dříve nakvasí.
Taky udělá velmi dobrou službu u kvasů z cukernatých roztoků s tvrdými plody nebo bylinami které by jinak plavaly a nedostatečně by se vyluhovaly.
(Alternativou taky je takové vzácné nebo nízkocukernaté suroviny kvasit v pytlích nebo pytlicích s kameny ponořené v roztoku).

Ale u běžných ovocných kvasů to význam nemá.
U nich jde spíš o to, hlavně u letního ovoce a v teplém prostředí, aby nekvasilo moc bouřlivě. Aby se třeba nemuselo chladit ledem v PET láhvích jak tady někteří doporučují.

A teď se dostávám k míchání kvasu. Většinou nejde naplnit větší sud najednou, tak se ovoce postupně přisypavá. Základem ale musí být na dně sudu nějaký zákvas - zdroj CO2 který zabrání plesnivění postupně přisypováného ovoce. A jestli pak ty vrstvy míchat záleží na tom jak rychle to kvasí a jakým způsobem chceme vést kvas. Pokud se přidané ovoce hodně rozmělní a obsah sudu se promíchá, kvašení se tím podstatně zrychlí. A když ne, zamezí se tím bouřlivému kvašení protože kvasinky budou mít víc práce. Jednak s tím než se dostanou k horní vrstvě ovoce a pak taky s tím než ho rozruší a zpracují.
Předpokladem samozřejmě je aby byl v sudu dostatek CO2 protože jinak by hrozila v horních vrstvách hniloba a hlavně plísně.

U ovoce pozdního když už je zima je to naopak. Míchat, hodně rozmělnit ovoce a snažit se kvasinkám vytvořit ideální podmínky pro práci když už mají stres z nízké teploty a vyšší cukernatosti.

Rafael.

Jalové víko
Jalové víko
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 58.190 (?), 9.9.2018 13:52

Zdravím, u většiny mistrů paličů převládá názor, že kvasinky, enzimy a živnou sůl není třeba dávat a vše se nechá na práci přírodě. Já se k tomu názoru letos také přiklonil, jen u hrušek udělám vyjímku. Několik let zpátky jsem experimentoval a do čerstvě nadrceného/pomačkaného ovoce jsem přidával osmoticky odolné kvasinky, které mají teplotní optimum: 8 - 34 °C a tolerance k alkoholu do 18 % bjemových + živnou sůl + ztekující enzymy. Musím říct, že kvasy mi vždy perfektně prokvasily a výtěžnost byla nadprůměrná. Porovnání jsem mě se sousedem, který do toho nedal nic a nechal to jak to posbíral, jen lehce pomačkal. Sbírali jsme společně a pak jezdili spolu i do palírny. 2 roky zpátky nebyla u nás ani švestka a letos mám si 500 litrů a nechal jsem to na přírodě, jen když zrovna mám koupený burčák v den, kdy zakládám kvas, tak tam 2 dc obětuju. Loni jsem dělal jen hrušky, poprvé jsem do nich nedal vůbec nic a výsledek byl doslova mizerný, strašně malá výtěžnost, nic moc chut a vysoký zbykový cukr. Zkoušel jsem znovu rozkvasit, ale bez výsledku. A ve stejných podmínlkách jako vždy předtím, ve sklepě teplota ca 18 - 20 st. Takže letos budu zase dělat hrušky s patřičnou péčí a budu řešit i PH. Obchodníci a e-shopy nevědí co by si za ruzné kvasinky a enzymy řekli, není to levná sranda, ale já narazil na Palenici Radkov, kde se dá vše objednat a tkzv "Za Lidovku" Emailem odešleš objednávku, druhý den pošlu poštou a zaplatíš až fakturu v obálce. Mám s nimi několik let výborné zkušenosti. Takže pokud chcete někdo experimentovat s kvasinky a enzymy, tak níže zkopíruju odkaz, aby Vás to moc nestálo :-) Podle mě je určitě dobré tyto kvasinky využít u hodně sladkých durancií ke zvýšení výtěžnosti, pak u kvasů, které máte jen třeba ve stodole a zakládáte když teploty klesají pod 10st a dále u ovoce, které není příliš stabilní a kvasí lenivě jako třeba hrušky.

Fráňa       

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
henrysk - (2) - 191.180 (?), 11.9.2018 16:42

rôzne turbo kvasinky a pektolytické enzýmy považujem za predražený biznis...

Ak existuje zdroj za rozumnejšiu cenu, sem s ním. K jablkám, ktoré robím, sa nejaký ztekucovač - pektolytický enzým hodí. Živná soľ je tuším klasická chemikália dostupná vo veľkom množstve.

Kvas prykrývam igelitom a zakrývam vekom. Či ešte pracujú kvasinky, zisťujem len uzavretím sponou a sledovaním nafukovania veka. Dá sa aj nakuknúť, ale opatrne, aby sa vrstva CO2 "nezvírila". Občas skontrolujem zapaľovačom nad hladinou. Keď nejde zapáliť, je tam dosť CO2. Takto nemám žiadnu pleseň na povrchu.

Dosýpanie je problém, nepoznám teóriu ako sa kvasinky hýbu v kvase. Ak je napr. spodná polovička za zenitom kvasenia a doplní sa nad ňu hrubá vrstva čerstvého bez rozmiešania, uškodí to kvalite? Pri jablkách to tak robím a nezbadal som iný efekt, len že sa na druhý deň rozbehlo kvasenie. Občas takto dopĺňaný kvas pomiešam stavebným miešadlom.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika