Kvasenie stavy z cukrovej trstiny



Stránky: 1,  2   
host - 149.200 (?) 
1.11.2017 14:39, zobrazeno: 7527x

dobry den,

chcem skusit skvasit a vypalit stavu z cukrovej trstiny na rum

budem rozpustat zahustenu stavu vo vode ale:

1 neviem aka ma byt vysledna koncentracia cukru? 20% alebo viac?

2 mam pridavat stavu do kvasu postupne alebo vsetku naraz?

3 pridat este nieco okrem kvasiniek (zivna sol pre kvasiky)?

+ ak som nanieco zabudol alebo mate skusenosti viete poradit

dakujem peto

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
Alkohol esence - vše pro domácí výrobu lihovin, piva i vína včetně kvasnic, aromat, filtrací, soudků.
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 1.11.2017 16:32

ak som nanieco zabudol alebo mate skusenosti viete poradit

Nevím jak ostatní, já jsem už hodně let na své zahradě cukrovou třtinu nepěstoval. A před tím vlastně taky ne.
1.    Myslím si ale, že koncentrace cukru by neměla být vyšší než 20%, dokonce ne vyšší než 16%, víc kvasinky těžko prokvasí
2. Nevím, jakou logiku by mělo postupné přidávání šťávy. Ovocné kvasy i vína se zakvašují najednou v celém objemu
3. Nevím, jaké pH má třtina, ale šťávu bych asi okyselil.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 36.160 (?), 1.11.2017 21:29

V naších krajích lze vypěstovat a v domácích podmínkách lisovat cukrovou třtinu? Nestačím se divit.
*
Mi se nepodařilo smysluplně zpracovat ani cukrovku.
(A to se hodně potravinářského lihu vyrábí z melázy - odpadu po jejím zpracování).
Ale vůbec nic proti tomu nápadu nemám, třeba se to podaří i u nás.
*
Kdysi jsem taky hledal kde co a velmi mě lákal cukerný čirok.
Ale nesehnal jsem osivo. Možná naštěstí.
I když zkušenost, byť jakákoliv by to byla jistě dobrá.
*
Jinak z netradičních a "podivných" surovin se mi kdysi velmi osvědčily topinambury.
*
A na otázky k tématu dobře odpověděl p.Vysloužil.

Rafael.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 148.88 (?), 2.11.2017 12:15

tu sa cukrova trstina pestuje vsade mozno najviac pestovana plodina

zahustena stava je husta hneda az tmavohneda pevna latka vysoky obsah cukru mozno 80%? a v knihe od pana Valentu som videl ze cukor sa ma pridavat pocas kvasenia po castiach az na 3x

kolko ho pridat sa pytam lebo som nasiel navody od 200g cukru na liter vody az po 320g/L kde predajca kvasiniek slubuje 19% alkoholu po kvaseni

pH mozem upravit kys. sirovou alebo fosforecnou inu nemam ale neviem ake ma byt spravne pH

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 69.159 (?), 2.11.2017 15:12

Tak napr. hruškový kvas sa okysľuje na pH 4. Takže asi to sú vhodné podmienky pre alkoholové kvasenie, aby sa nechytilo trebárs mliečne kvasenie. Pri vyššej cukornatosti než 20% treba asi liehovarnícke kvasinky, ktoré to zvládnu. Aj keby ste pridávali cukor na viackrát, tak napr. vínne kvasinky odumierajú pri 13,5 % alkoholu. A kdeže to bývate, že som taký zvedavý?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 137.149 (?), 2.11.2017 16:09

Okinawa

a okolo vianoc bude dozrievat cukrova trstina tak zistujem co a ako.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 236.138 (?), 2.11.2017 18:14

Hruškový a třešňový kvas je vhodné dokyselit na hodnotu pH 3 - 3,5 zředěnou kyselinou sírovou či fosforečnou, s výhodou mléčnou především proto, aby byl kvas chráněn před atakem křísotvorných kvasinek, které agresivním způsobem snižují koncentraci alkoholu. Naštěstí působí jen na hladině kvasů a projevují se šedivým povlakem, který časem sílí a vytváří na hladině jakousi "koženou" deku. Bohužel se uplatňují i na jiných kvasech, jablečných či švestkových, které jsou ovšem stabilní, zde zoctovatění kvasu bezprostředně nehrozí. Ale co si počít s kvasy nestabilními, jako jsou např.  kvasy třešňové, višňové nebo meruňkové. V tomto případě je vhodné zasířit prostor nad kvasem tak, že se do umělohmotné misky na hladině kvasu umístí roztok siřičitanu sodného, pyrosiřičitanu či dithioničitanu sodného a zalije zředěnou kys. sírovou a prostor se zakryje PE folií zataženou gumicukem. Pomalý rozklad těchto sloučenin vytváří dostatečný zdroj SO2, který kvas ochrání do doby termínu v palírně. Mikroorganismů, které jsou zodpovědné za mléčné kvašení se nemusíme bát, vyžadují teplotu vyšší nežli 37 °C a nikdo rozumný přeci nenechává kvas v létě na přímém slunci. slosar-petr@seznam.cz

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 91.93 (?), 2.11.2017 16:41

Dělat "repák" z cukrovky jsem už viděl, ale po pravdě třtinu jsem taky nikdy a nikde nepěstoval. Tak aspoň obrázek ze supermarketu. Někdy se prodávají ke kuchyňským účelům i dlouhé klacky.

Cukrová třtina z dovozu
Cukrová třtina z dovozu
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 36.160 (?), 2.11.2017 17:56

Tak to zdravím do 沖縄本島. Snad ty znaky systém skousne:-)))

Pan Valenta doporučuje přidávat cukr na třikrát u vín dezertních, tedy sladkých a s vyšším obsahen alkoholu. Souvisí to s osmotickým tlakem na kvasinkové stěny. Laicky napsáno v roztoku s vyšším obsahem cukru se kvasinky blbě množí, zkomírají a trvá jim dost dlouho než takovému prostředí přivyknou. Pro běžné kvasy je proto výhodnější, tam kde to není přímo nutné jako např. ta dezertní vína, medoviny apod., nezkvašovat příliš cukernaté roztoky. Např. roztok 100l o 30°Bx zředit na 20°Bx přidáním 50l vody. Z destilačního hlediska je sice výhodné mít vyšší obsah alkoholu, ale zkvašování vysocecukernatých roztoků přináší pro začátečníky velké problémy.
Tzv. Turbo kvasinky, nevím jak v Japonsku, ale tady jsou dost drahé a zkušenosti s nimi nemám. Beru je jako takovou módní vlnu světových homedistillerů. S výjimkou medovin a ovocných vín jsem si vždy vystačil s pekařským droždím. V kombinaci s jeho větší násadou, dostatečnou výživou a vyšší teplotou dokáže neskutečné věci.
Mimochodem, používání speciálních kvasinek v průmyslových a zemědělských lihovarech je věc relativně nová. Asi jako přechod od zcukřování sladem k enzymatickým přípravkům. Velmi dlouho se tam používalo droždí.
*
Taky by bylo dobré ten kvas ze třtiny obohatit nějakou živnou soli. (Minerály a vitamíny). Tuším, že ta cukrová šťáva moc živin obsahovat nebude. Oproti třeba ovoci.
*
Okyselit by taky bylo vhodné, ale nemusíte z toho dělat žádnou vědu protože kvasinky snášejí velké rozpětí pH 3-5. Laicky napsáno je jim to vcelku jedno, jde spíš o to, že nízké pH potlačuje růst nežádoucích mikroorganismů.
Obyčejná kyselina sírová postačuje a taky je v lihovarech nejvíc používaná. Fosforečná je dražší, ale díky fosforu trochu přispívá i k výživě kvasinek. Pokud by byla možnost použil bych raději ji.
Jestli jste punťa chcete pH měřit papírky, nepoužívejte univerzální s velkým rozsahem - blbě se z nich odečítá, ale raději jen ty pro měřený rozsah.
(Ale já tam lil kyselinu jen tak od oka a ochutnával aby to chutnalo trochu kysele...).
*
Nejsem znalec rumů a ani jejích příznivcem, ale tuším, že aby z "třtinového lihu" vznikl Rum tak nelze vynechat zrání ve vhodných sudech.

Ať se dílo podaří.

Rafael.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Mr.Fazole - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (116) - 68.100 (?), 4.11.2017 18:06

Žil jsem v domění, že třtiina se dá pěstovat pouze v tropech nebo subtropech.Jestli někdo máte zdroj na sehnání semen třtiny vhodné do Čech, dejte prosím odkaz.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika