Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chaty, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Pálení > Křísotvorná kvasinka v kvasu

Nejnovější příspěvky v tomto vláknu:
Vím, že je to opět mimo mísu, po čtyřech let..., host, 2.11.2017
Kvasit pod kvasnou zátkou a je po problémech... , host, 17.8.2017
Tak výroky od pana 158.130 to jsou Perly!, host, 20.5.2015
Malá oprava to lezenie je perla 158.130, host, 13.12.2013
Tiež ma pobavilo denné odpúšťanie CO2,s plát..., host, 13.12.2013
Stránky: 1, 2 | Zobrazit celou diskuzi   

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.71.13 (?)
14.10.2013 10:27, počet návštěv: 22053
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den,

vím, že se otázky na téma této křísotvorné kvasinky ve fóru již objevily, ale chtěl jsem vědět jestli je nějaká metoda kterou se tato kvasinka která bezprostředně mač poškozuje dá odstranit chemicky a jak zamezit jejímu výskytu nebo se musí vrstva kvasu odebrat jak radí ostatní, mám jí ve všech bečkách dohromady 500 litrů.

Předem děkuji za jakou koliv radu.

Marek

Připojit reakci   
recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty
   

Křísotvorná kvasinka v kvasu


Miloš Vysloužil (15441) - xxx.xxx.92.38 (?)
14.10.2013 10:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Myslím, že chemicky to nejde. Je třeba odstranit blánu křísu z povrchu kvasu a utlumit činnost těchto kvasinek zapálením sirného knotu nad kvasem. Pak taky dlouho neotálet s vypálením.

Připojit reakci
   

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.236.138 (?)
18.10.2013 11:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V literatuře se rozeznávají tři druhy křísotvorných kvasinek, tj. Pichia, Candida a Hansenula a každá z nich škodí kvasu jinak a každá "úspěšně". Na jejich vliv je nejlépe myslet už při zakládání kvasu, pokud už k napadení došlo, nezbývá než-li je z povrchu kvasu pravidelně odstraňovat a rychle do palírny. Tyto kvasinky prakticky nenapadají kvasy, jejichž pH bylo sníženo na hodnotu 3-3,5 nejlépe kys. sírovou, dále obtížně napadají doslazené kvasy, což je ovšem vyhánění čerta ďáblem, takže toto nedoporučuji. Nejvhodnější ochranou je zabránění kontaku kvasu se vzduchem, takže nejdéle po týdnu od založení hermeticky kvas uzavřít, např. PE folií a zatáhnout gumicukem, nejlepší je vodní uzávěr. slosar-petr@seznam.cz

Připojit reakci
      

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.247.121 (?)
20.10.2013 20:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, 11. října sem založil hruškový kvas, asi 110kg hrušek a 1kg cukru. Po sehnání sem za 3 dny přimíchal 250ml 20% kyseliny sírové, promíchal a naměřil zhruba pH 3. Nastalo velmi bouřlivé kvašení z kterého sem byl velmi nadšený. Sud mám překrytý igelitovým pytlem a zatažen gumicukem. Dnes sem po odkytí "kvasné zátky" dostal šok. Na povrchu mače se začínal sem-tam tvořit bílý povlak, zřejmě mi kvas napadly křísotvorné kvasinky. Ptám se proč? Myslím, že jsem dodržel hlavní zásady založení a teď je mač v 19°C. Mám vrch kvasu obrat a promíchat? Jde to ještě nějak zachránit? Děkuji za vaše postřehy.Filip Berka

Připojit reakci
         

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.236.138 (?)
20.10.2013 22:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Určitě se nejedná o křísotvorné kvasinky, ale o pěnu, která po bouřlivém kvašení zbyla. Bohužel je bouřlivé kvašení jev, kterému by se měl každý majitel kvasu vyhnout, protože enormní vývoj CO2 odnáší vůně budoucího destilátu, škoda. slosar-petr@seznam.cz

Připojit reakci
         

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.247.121 (?)
31.10.2013 13:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

jak sem již psal, hruškový kvas zřejmě napadený křís. kvasinkami, pomůže něco

Obrázky:

Připojit reakci
            

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.3.51 (?)
9.12.2013 10:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ja myslim, ze je i chyba v hrubych kusech hrusek. Je mezi nimi obrovske mnozstvi vzduchu - idealni podminky pro krisotvorne kvasinky.

Pokud mate takovy kompot v celem obsahu sudu, tak z toho svetoborny vysledek nebude, jelikoz to muselo misty zahnivat.

Nejlepsi pro hrusky a jabka je srotak, vim, ze to jde i nakrouzlat, ale neni to ono.

Z fotek usuzuji, ze jak jste to tam naskladal, tak jste s tim nehybal v prubehu kvaseni, ze? Kdyz nema clovek srotak, tak to chce aspon S - sekac a kazdy den za zacatku sekat a tim i michat, nutno uvolnit co nejvice stavy v co mozna nejkratsim case.

Připojit reakci
               

Křísotvorná kvasinka v kvasu


Miloš Vysloužil (15441) - xxx.xxx.92.38 (?)
9.12.2013 11:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nemyslím si, že příčinou křísu jsou pokrájené hrušky. Větší kusy hrušek v kvasu vůbec nevadí, pokud je kvas tekutý a kusy ovoce v něm plavou.
   Odebral bych povrchovou bílou vrstvičku a nad hladinou zapálil sirný knot. A neotálelo s pálením.

Připojit reakci
               

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.158.130 (?)
9.12.2013 13:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

...fuj, to je hnus, na ty fotce... no, ale k věci: stejně jako vy, si myslím, že dotyčný nenasekal hrušky na co nejmíň na jemno - podle tý fotky to vypadá na struhadlo, které mu hrušky udělalo na plátky... ale poté měl prostě to ještě více posekat... já chápu, že je to práce a dřina, ale na druhou stranu, je to obrovská škoda, když to tak shnije...           Já bych mu tedy radil, aby přístě hrušky odštopkoval (popř. vykrouhral středy vykrajovačem), pomlel na kaši (mlýnkem, šroťákem, ponorným mixerem - nestojí to světy; nebo odštavňovačem), pak přidal pektolytický enzym (ten rozkládá pevné části ovoce - proto by to mělo být důkladně zbaveno šťopek a středů, aby nevznikali problémy od metyalkoholu až po kyanovodík...) a poté čistou kulturu kvasinek. Měření a kontrola pH je samozřejmostí...          

Připojit reakci
                  

Křísotvorná kvasinka v kvasu


Miloš Vysloužil (15441) - xxx.xxx.92.38 (?)
9.12.2013 15:19
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Hrušky nejsou strouhány na plátky, nýbrž rozkrájené nožem v ruce. Mnozí pěstitelé tuto metodu dokonce upřednostňují před šrotováním,  protože při ní nehrozí rozdrcení jader. Příčinu křísovatění vidím jinde možná ve vysoké teplotě.

Připojit reakci
                     

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.14.170 (?)
9.12.2013 17:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

...to je prece uplne fuk, zda ten metrak hrusek, krajel v ruce na platky nebo je struhal na platky...cheeky...on podle popisu, pouzil samovolne kvaseni, pouze doplnil cukr... zacalo to kvasit samovolne, protoze metrak hrusek v sudu svoji vahou vypresoval dost stavy na kvaseni, ale zaroven, jak pise uz kolega drive, mezi platky ovoce vsak bylo dost mist a vzduchu, aby nezadouci mikroflora prevzala aktivitu a ovoce se zacalo kazit... pak to dorazil asi tou kyselinou sirovou, kterou spalil vse... kys. sirova se hodi spise do velkoprovozu a take potravinarska kyselina sirova je o jinych penezich, nez kyselina citronova... a finalni chyba spocivala asi v tom, ze tam nedal zadnou skutecnou a funkcni kvasnou zatku, ktera by efektivne odvadela co2 a branila pristupu vzduchu, ale jak rikam, hlavni problem je a byl, ze to byly velke kousky ovoce, spise do jogurtu nebo, jak psal kolega, dotycny spise udelal kompot... velka skoda pro nej...

Připojit reakci
                        

Křísotvorná kvasinka v kvasu


Miloš Vysloužil (15441) - xxx.xxx.92.38 (?)
9.12.2013 19:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Škoda to není, kvas lze v pohodě vypálit a na chuti ani kvalitě to zřejmě poznat nebude. Pokud kousky ovoce plavou v tekutině, tak kolem nich žádný vzduch není. Co by tam dělal, je lehčí a vyplave nad hladinu.  Víc vzduchu může být v najemno podrcené hmotě, protože ji někdy drtič napění. Kyselina sírová v přiměřeném množství nic nespálí, pouze sníží pH, což je žádoucí.

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.14.170 (?)
9.12.2013 21:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

...bud jste hloupy a nevite o mikrobiologickem riziku takoveho 'ovoce' zhola nic, nebo to delate schvalne, ale pak si zahravate se zdravim lidi... to ovoce, je napadeno nejruznjesimi bakteriemi, hnilobou a plisnemi cili idealni prostredi pro tvorbu termostabilnich, vysoce karcinogennich aflatoxinu... mnam, dobrou chut... kvas z ovoce, by mel byt v kazdem okamziku pozivatelny v celem svem objemu, nebot kvasem nedelame nic jineho, nez z jedleho a vytecneho ovoce vyrabime nizkoalkoholicke ovocne vino, ktere pak destilaci 'zesilujeme' na palenku... kdo to dela z neceho hnusneho nebo nedodrzenim technologicke discipliny neco 'zvora', tak mu vznikne neco hnusneho a potazmo, take zdravi skodlive...

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


Miloš Vysloužil (15441) - xxx.xxx.92.38 (?)
10.12.2013 7:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Hloupý jsem, to nepopírám, ale destilát z kvasu, který měl na povrchu blánu křísu, se konzumovat nebojím. Aflatoxiny jsou produkovány plísněmi rodu Aspergillus, nikoli křísotvornými kvasinkami. Napadají přednostně obilí, ořechy, olejniny, koření. O jejich přenosu destiloací jsem neslyšel. Blána křísu se běžně vyskytuje třeba na kysaném zelí a ani tam není důvodem k vyhození celého sudu.

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.158.130 (?)
10.12.2013 8:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

hehehe... a vy máte na jazyku našroubovaný chromatograf, abyste poznal, kterou plíseň zrovna pojídate? (zcela odhlédnuto od toho, že ani nerozumíte psanému textu, kde píši, že je to "ideální prostředí" a vůbec nepíši, kolik vzniká a čeho... myslím si, že i Jedličkově ústavu tak nějak osazenstvo naučí, že shnilé, plesnivé nebo jinak nechutné ovoce se nejí, ba se ho je lepší ani nedotýkat, čili: když někdo na webu, jako vy, napíše, že plesnivý a shnilý kvas "lze v pohodě vypálit a na chuti ani kvalitě to zřejmě poznat nebude.", jste prostě nebezpečný trotl...)          Pro všechny ostatní teď ve zkratce lidově - co ostatně současná populárně-naučná literatura (i odborná) jak v čestině, tak v ostatních jazycích k tématu ZDŮRAZŇUJE: ovoce do kvasu dáváme vyzrálé, s co největším obsahem cukru, omyté, zbavené nečistot. Připravíme ho k zpracování tak, abychom se do každého jednotlivého kousku lahodného ovoce mohli sami zakousnout s požitkem. V ČR nejčastěji zpracovávané ovoce s peckou nebo jadřinci, odšťopkujeme a zbavíme pecek/jadřinců. Proč? Protože metanol - dostal svůj název právě od toho, co se nazývalo "dřevěný líh", tedy destilace dřeva... Pecky obsahují další chemické sloučeniny, kde nejvýznamnější může vést až ke vzniku kyanovodíku...     Tedy ještě jednou zbavíme prvotřídní ovoce šťopek, pecek a jadřinců - tedy toho, co bychom sami nejedli a nedáme to už ani do kvasu (do kvašení se jinak zapojí pecky nebo ty šťopky, což je zdravotně rizikové - ale pokud z chuťových nebo aromatických požadavků, chceme mít přítomnou chuť pecky, můžeme malou část nerozdrcených pecek ponechat, poté propasírovat a je nutné to zohlednit při destilaci). Že je to práce? Že jsou to metráky ovoce? Ano, jsou. Ale přece chceme to nejlepší! Čistou ovocnou masu, pak zpracujeme, co nejrychleji na kaši (zapojíme mlýnky, mixery, struhadla, šroťáky, sekáčky cokoli, čím to rychle rozmašírujeme) - mohou tam zůstat hrudky ovoce, ale už by neměli mít původní tvar. Přidáme pektolytický enzym, který dokončí rozklad ovoce a přidáme čistou, rozkvašenou kulturu kvasinek. Utěsníme. A necháme probublávat CO2 přes kvasnou zátku (do víka sudu vyvrtáme díru a zašroubujeme nějakou spojku, přidáme hadičku a tu zavedeme do sklenice s vodou a nějakým slabým aseptickým roztokem (alá Savo)). Čas od času měříme pH, hlídame teplotu prostředí. Cukroměrem měříme zbytkový cukr a sledujeme ubývaní tvorby CO2...zasíříme pro konzervaci pozdějšího pálení nebo nebo vypálíme... je to prostě dřina a chce to spoustu času. Kdo se na to vykašle a myslí si, že naháže posbírané ovoce do sudu, trošku to tam naseká nějakým rýčkem, zasype cukrem a přikryje víkem, pak mu, ano, to také vykvasí, ale připraví se možná o to nejlepší - to nejlepší z jeho úrody mu sežerou už v sudu plísně, bakterie a hniloba a ještě nakrmí místní octomilky. Než dělat něco hnusnýho a jen čekat, že to tento rok, prostě vyjde (ano, klimatické a geografické podmínky mohou být čas od času příznivé i pro matlaly a lenochy), tak je asi lepší, pracovat a učit se, jak to dělat co nejlíp, ne???

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


Miloš Vysloužil (15441) - xxx.xxx.92.38 (?)
10.12.2013 8:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Předně se naučte diskutovat slušněji a lidi s jiným názorem neoznačujte jako trotly, já to taky nedělám, třebaže si o Vás mohu myslet své.   Nepopárám, že kvas bez křísu je lepší.  Staletí se kvasy připravovaly a připravují i s peckami a jádřinci, bez pektolytických enzymů a lidstvo nevymřelo.. Jistě, enzym i čistá kvasinková kultura je dobrá věc, odstopkování taky. Ale švestky nelze nasbírat naráz všechny, durancie nelze odpeckovat, jablka nelze odstopkovat. Přesto umí dát destiláty excelentní. Dodrží-li se technologický postup při destilaci, je strašení kyanovodíkem a metanolem ničím nepodložený mýtus.
..., že pokud se naháže posbírané ovoce do sudu, trošku to tam naseká nějakým rýčkem, zasype cukrem (není třeba) a přikryje víkem, pak mu, ano, to také vykvasí. Ano s tím souhlasím. Ostatně většina lidí to s úspěchem praktikuje a plísně bakterie ani hniloba jim kvas nežerou.
    Jestli umíte číst, jistě jste si všiml, že jsem nikdy nenapsal, že plesnivý a shnilý kval lze v pohodě vypálit. Tvrdím, že blánu křísu (což není totéž jako hniloba a plíseň) lze odstranit a kvas vypálit. Ať se přihlásí pěstitelé, kteří na povrchu svého meruňkového či hruškového kvasu nikdy tu bílou blánu křísu nenašli a pokud ano kvas okamžitě vylili.

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.156.1 (?)
10.12.2013 9:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

A zase prehnaná reakcia človeka, čo podľa môjho názoru kvas nikdy nerobil, ktorý osočuje, a poučuje od klávesnice o veciach ktorým nerozumie, pretože ich zle naštudoval. Stano

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.236.138 (?)
10.12.2013 19:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Hluboce se mýlíte a je jasné, že nejste zkušeným čtenářem na zahrada.cz. V opačném případě byste už musel dávno vědět, že příspěvky pana Vysloužila jsou mimořádně odborné, zvláště doporučuji jeho desatero pro zakládání kvasů. PŠ

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.156.1 (?)
10.12.2013 20:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Môj príspevok bol reakciou na pána 158 130.O praktických skúsenostiach MV nepochybujem.Niekedy kým dopíšem a pridám príspevok tak mi to chvíľu trvá, a stane sa to čo teraz že MV reagoval skôr.   Stano

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.67.66 (?)
10.12.2013 21:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já se hlásím, že křís mívám u všeho letního ovoce, hrušek, ringlí, třešní, meruněk, broskví. Jeho tvorba se dá potlačit zasířením na povrchu. Jako Stano si myslím, že 158 130 zakládá mače akorát na papíře. U 200litrového sudu by ho takové kydy o peckách a jádřincích nenapadaly. Martin.

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.158.130 (?)
11.12.2013 11:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

MV: Staletí se kvasy připravovaly a připravují i s peckami a jádřinci, bez pektolytických enzymů a lidstvo nevymřelo…

Ano, miliony let lidé neměli brýle nebo si nepíchali inzulín a také nevymřeli…je vidět, že když zrovna nepálíte shnilé ovoce, věnujete se filosofii dějin…

MV: Ale švestky nelze nasbírat naráz všechny, durancie nelze odpeckovat, jablka nelze odstopkovat…

Ano, ano. Lenoch se nejvíce strhá…neboli: já přesně o tím psal, že pokud chci něco excelentního, pak do sadu holt, musím jít každý den, každý den, tam musím trávit čas, abych vybral, nasbíral nebo zkontroloval. Durancie odpeckuji obtížně, ale jde to. Jablko musím každé vzít také 5x nebo 10x každé do ruky, když ho s bírám, prohlížím, omývám, uskladňují, nechávám třebas dojít, vykrouhlávám... Teď neděli jsem si dodělal asi 120 kg hrušek. Celý den. Odřízl nebo utrhl stopku. Vykrojil středy. Je to dřina. Tečka.

MV: Tvrdím, že blánu křísu (což není totéž jako hniloba a plíseň) lze odstranit a kvas vypálit…

Znovu se vás ptám: to si děláte nějaký mikrobiologický rozbor, abyste věděl, že je to bez rizik??? …joo, aháá, vždycky se u vás pilo i to „připravené s peckami a jadřinci“, včetně hnilobou napadeného kvasu??? Noo, pozor, ale to na Darwinovu cenu není, protože vaše tvrzení „strašení kyanovodíkem a metanolem je ničím nepodložený mýtus“, je poměrně stereotypní výrok před banální smrtí, takže po tom nejde už ani bulvár…

----------------------------------------------

PŠ 10.12.2013 19:50 Hluboce se mýlíte a je jasné, že nejste zkušeným čtenářem na zahrada.cz. V opačném případě byste už musel dávno vědět, že příspěvky pana Vysloužila jsou mimořádně odborné, zvláště doporučuji jeho desatero pro zakládání kvasů…

To si píšete pane Vysloužile sám o sobě?:-D v jiném případě, jsou jeho „odborné rady“ totální bláboly a protože se jedná o téma, které má a může mít okamžitě negativní dopad na zdraví a všechny ostatní souvislosti, je označení Vysloužilových webových textíků za „bláboly“ oprávněnou kritikou…jestli to nebude tím pitím závadných pálenek?

----------------------------------------------

Martin 10.12.2013 21:13 U 200litrového sudu by ho takové kydy o peckách a jádřincích nenapadaly.

Ano, do 200 litrové bečky naházet něco, dovede každej. Je jasné, Martine, že asi 200 litrový sud nebude to pravé ořechové, že budeš muset mít třebas 8 nebo 10 menších 30litrových beček, že to ovoce budeš do nich dávat tak, jak bude dozrávat, že budeš muset každou třešni, jablko nebo meruňku vzít do ruky…že z nich, těch menších „porcí“ připravíš kaši, že ta bečka bude mít efektivní kvasnou zátku, že použiješ pektolyticky enzym a čistou kulturu kvasinek, že to budeš míchat, meřit pH, dokyselovat, meřit cukernatost atd. apod., že s tím prostě strávíš svůj volný čas – po práci a řádném zaměstnání a že ti unikne poslední řada VyVolených…znovu opakuji, je to dřina. Ale jinak to nejde. Můj soused lozil po švestkách žebříkem ještě do 80 a trhal jen vybrané švestky, spadané pečlivě prohlížel, každou odpeckovával zvlášt, aby ji také uvnitř viděl... také se mu všichni smáli… Když jsem se po letech začal o to zajímat, tak jsem měl také nápad s barely 300 litrů a pálenicemi na 500 litrů…ne, tady cesta nevede. Kvalita namisto kvantity. Rozumím, že náklady jsou enormní, že deset 30ti litrových beček stojí samy o sobě víc, než jedna 200 litrová, že také zabírají místo, vymývají s větší spotřebou vody, že se třebas nevejdou na vozík atd. apod., je to – zase opakuji – dřina. Onen „200 l“ sud, je pro mne symbolem bezpracnosti a touhou po maximalizaci zisku s co nejmenšími náklady…to už je pak snad lepší i ten obarvený a navoněný melasový líh alá tuzemák…

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.3.51 (?)
13.12.2013 14:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pro me je kybl o objemu 30 litru projevem diletantstvi ohledne vyroby palenek.

Jaky to ma ucel, sypat kyble o objemu 30 litru postupne a pak to vypalit vse najednou? Nebo chcete tvrdit pane, ze palite po 25 litrech kazdy kybl zvlast? Kdyz palim, tak v okoli zadna pestitelska dvoukotlovka se surovinovym kotlem na 30 litru neni. Veznou me vzdy minimalne 100 l.

A proc bych nemohl delat to same ve dvoustovce becce? To co pisete, dela mnoho lidi i ve velkem.

Letos merunky sudy 120 + 150 l, kazda merunka prosla rukou - vyloupnout pecku, zaroven rozmackat na "sracku".

Trnky, 2x 120 l klasika modry sud s preciznim vikem a tesnenim. Kazda trnka zbavena kostky, pripadne zbavena stopky, ale padavky maji malo kdy. Pak do sudu vratit v tkanine cca 10 % kostek na vyluhovani. Aplikace zivne soli a kvasinek od BS. V prubehu mereni cukernatosti, po zastaveni kvaseni pred 3 tydny znovu rozkvaseni po mereni cukernatosti a pridani vody + vyziva, kvasily skoro 14 dni znovu. Kazdy den upousteni CO2. Tim zajistim, ze nepotrebuji kazit vika vrtanim "direk" na hloupou vodni zatku. Pokud je nutne otevrit sud, pred zavrenim skruzi az do vypalu po dokvaseni doplnuji cisty CO2 z tlakove lahve.

Durancie, kazda projde taky rukou, kontrola plasnivosti, zralosti a zbaveni stopek. Nedovedu si predstavit, jak zbavit duranciu pecky aniz bych ztratil 10-15 % duziny, pokud nemam odpeckovac. Navic kdo scezuje kvas pred odvozem do palenice, tak nemusi u trnek a durancii kostky resit, protoze z 90 % zustanou na dne becky.

Pak se kvasem pravidelne micha, ochutnavam, cicham pokazde kdyz sundam viko, po dokvaseni nemam zadne oschle, plesnive a jine utvary v podobe kolace. Kdyz kvas zacina zbytecne moc vrit, chladim namrazenyma PET lahvema, sud musi byt po celou dobu kvaseni na pohmat chladny...

Vite pane, proc bych mel mit X malych sudu, kdyz poridim modry potravinarsky sud 200l od jablecne stavy s tesnenim a stahovaci skruzi za 400,-. Kdyz budu kupovat 6x30 l soudek, tak zaplatim minimalne 3x tolik.

Puvodne jsem nechtel reagovat, ale to se obcas uz nedalo cist, jak si myslite, ze to mate jedine Vy OK a ostatni to jen nasypou do kubikovych nadrzi a pak LIAZkou zavezou do palenice s kotlem o kapacite 1200 litru...

Nevim odkud jste, ale tady na Slovacku to tak dela na dedine kazdy, trnky a durancie nesklizi trepaci a nebo buldozerem, ale ve volnem case jde do humna a sbira co je na zemi, pripadne ke konci zralosti dotrepe zbytek - ktery by tam jinak zustal az do jara a zhnil.

A s tim melasovym lihem jste totalne mimo, nevite vubec o cem pisete. Jeste napiste, ze pridavate cukr a muzete to zabalit.

Takove recicky dokazou pobavit, pak to jeste vypalte nekde v nejake samo-domo palenici a nebo prohnat narychlo nejakou kolonou a mate tuctovy lih, ktery tady pali doma pomalu kazdy moravak.

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.90.120 (?)
13.12.2013 14:21
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

... že příspěvky pana Vysloužila jsou mimořádně odborné, zvláště doporučuji jeho desatero pro zakládání kvasů. PŠ

Vážení, nechci rýpat, ani hrotit již tak vypjatou situaci, ale co se týče různých desater a jiných rad pro přípravu kvasu (nebo i pro další pálení), je jich v současné době na webu "hafo" ať již si vezmete jakoukoliv pěstitelskou pálenici (alespoň ty lepší, co se tak tváří), vždy je tam "kapitola příprava ovocných kvasů... takže si každý "pěstitel" může vybrat (ovšem, chce-li).

Když pominu literaturu 60-sátých let (většinou pro velké lihovary, ale lze aplikovat i na malovýrobu), tak obdobné "rady" jsem našel v roce 1997 - Desatero výroby kvalitních destiátů v publikaci Vyrábíme ušlechtilé destiláty (překlad z němčiny) - Josef Pischl; a Desatero pana Göllese, Ušlechtilé destiláty (2001, taktéž překlad z němčiny) - Alois Gölles. Zde jsou "rady nejen pro přípravu kvasů, ale i pro jeho destilaci, jaksi pohromadě (to ještě žádná diskuse o přípravě kvasu na Zahradě nebyla!!).

Panu doktorovi M.V. nicméně děkuji, za jeho "rady" zveřejněné zde na Foru pro ty, kteří "nemají čas" si je vygooglovat!!

Přeji hezký den, pevné nervy, a ať se daří...

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


Miloš Vysloužil (15441) - xxx.xxx.102.201 (?)
13.12.2013 18:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Naštěstí je tu dostatek zkušených pěstitelů i páleníků, kteří dokáží zhodnotit smysluplnost literárních skvostů palírenských teoretiků formátu p. 158.130. Ať už jde o vypeckované durancie, výběrové lození po švestkách, kvašení po kbelících, a další perly.

Připojit reakci
                           

Křísotvorná kvasinka v kvasu


host - xxx.xxx.209.132 (?)
13.12.2013 18:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Nechtěl jsem reagovat, jsem se už párkrát zařekl, ale zas mi to nedá, protože se nestačím divit. Některé příspěvky by mohly mít velký úspěch a přinést autorům i nějaký honorář v silvestrovském vydání nějakého humoristického časopisu. Díra na hloupou vodní zátku, kvašení s pevně utěsněným sudem, cyklické odpouštění CO2, místo 200l sudu 6 třicetilitrových, ruční odpeckovávání durancií a švestek a pak luhování části jejích pecek v plátěném pytlíku v kvasu, místo drcení a lisování jádrovin jejích krájení nožem a ruční vybírání jadřinců a jadýrek, chlazení kvasu namraženými petkami, a jako třešinka na dortu hrubé napadení p.Vysloužila za to, že bez laboratoře, mikroskopu a chromatografu rozpozná třís od hnilob a plísní a neví nic o jeho snadné záměně s dalšími velmi nebezpečnými bakteriemi a chorobami kvasů! Nechci komentovat celkovou odbornost uváděných německých překladů, jen připomenu ing.B.Valentu a jeho brožurku Příprava domácích vín, cca r.1966. Spousta "starších" generací s ní začínala a vyučila se na ni. A těm jsou základní věci jasné a nemusí mít na jazyku chromatograf. Mají díky ní a té době praktické zkušenosti, které by z dnešních komerčních knih nenačerpali. A z diskusí od klávesnic už vůbec ne... A hravě poznají základní nemoci vín a potažmo i kvasů. A úplná perlička je, že člověk který se holedbá svou pracovitosti a pečlivostí si neni schopen ani vyrobit drtič a lis na ovoce, přip. si to vyrobit nechat nebo koupit a raději se v ovocí pitvá nožíkem a napadá lidi, kteří za dobu než on naplní ten 30l soudek jsou schopni vyrobit v domácích podmínkách desítky až stovky litrů moštu. Vyrobit kvalitní výrobek není o tom, jak dlouho se tomu člověk věnuje, ale o zvolení toho nejlepšího a nejosvědčenějšího technologického postupu. A vykrajování jádrovin a následné zkvašování toho "kompotu" nebo jeho kaše jim rozhodně není. Je to jen alternativní - nouzové řešení a žádnou větší kvalitu od toho čekat nelze. Rafael.
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky) >> | 1, 2 | Zobrazit celou diskuzi   
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Archivace slivovice - co a jak?210.12.2017180
Test na metanol5110.12.201761529
Založení kvasu z bobulí stolní vinné révy 64.12.2017546
Jablečný kvas má zbytkvou cukernatost 6% Brix, co s ním?134.12.201718096
Palenka z exotickeho ovoce42.12.201713773
Manipulácia s kvasom424.11.2017497
Kompotovice714.11.20175865
Hruškový kvas, konec kvašení2814.11.20172938
destilační přístroj102910.11.20171286443
Malinovice, Banánovice, Melounovice139.11.201717408
Kvasenie stavy z cukrovej trstiny126.11.20171007
Dozrávám hrušky na trávníku - vzniká ještě cukr?426.11.201714912
Merunkovice - Marhulovica143.11.20172676
Repák + řepná pálenka253.11.201750046
Křísotvorná kvasinka v kvasu302.11.201722054
Pálení Matolin530.10.2017703
PET flase - Slivovica (alkohol obecne)2429.10.201728126
Švestkovy kompot616.10.2017803
Archivace slivovice5712.10.201729839
Jak vyrobit kvas na žitnou?413.10.2017104967
Samosběr švestek?11.10.2017444
Kde sehnat malou pálenici18430.9.2017302747
Kvas Oskoruse6228.9.201757944
Pálenka z dýně5528.9.201737826
Ako dosiahnúť kvalitu?1025.9.20171256
Kolko odobrat metylalkoholu5318.9.201775993
Voda do kvasu?1918.9.20172115
Kolik cukru má být v kvasu při pálení3418.9.201743909
Ražná - ražovica1018.9.201726941
Destilace vína - vínovice5216.9.201777154
Kvas z jahod411.9.2017630
Na koľko bx prisladit kvas?76.9.20171447
Zakalená slivovice1685.9.2017186410
Refraktometer - poradte vhodny2223.8.20177053
Odkôstkovač ovocia2917.8.201742554
Destilační přístroj - sestrojení5315.8.2017111319
Destilát z kukuřice2611.8.201764284
Kompotová jamovice2031.7.20171971
Domácí ořechovice9330.7.2017155655
Pridanie kvasiniek pod kolac?328.7.2017661
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Další diskuze na téma Pálení najdete na serveru Kulináři.cz.
Kulinářské fórum - recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty
A až Z o uzení5.12.2017
Co je špatně na udírně nebo rukách u udírny3.12.2017
Co je špatně na udírně nebo rukách u udírny3.12.2017
Dmácí uzený sýr1.12.2017
Jak naložit maso na uzení28.11.2017
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama | Podněty a připomínky
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2017
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů