Doporučení Rafaela vzniklo hlavně tak, že jeden den byl na pomalou 2D při větším množství lutru krátký. Tak jsem si ten proces takhle rozdělil.
A časem jsem přišel na to, že výsledný destilát je daleko kvalitnější a je více času na pomalou destilaci a člověka nic nenutí nijak spěchat.
Vyšší energetická náročnost je zanedbatelná protože větší množství lutru v kotli přes noc zas tak moc nezchladne.
A dojde i k dokonalému odplynění a oddělení úkapových složek bez toho abych řešil nějaké úzké rozmezí teplot, měřil na desetiny °C, přemýšlel nad nějakým UZ, odplyněním, větším odvětráváním apod.
Teploměr jsem vždy bral jako jen hrubě orientační pomůcku abych věděl jakými dřívky nebo dřevy mám přikládat...
Na to stačí klasicky zavařovací.
Samozřejmě jsem kdysi zkoušel destilovat podle teplot - s laboratorním rtuťovým teploměrem v malé aparatuře, ale mimo poznatku, že je to k ničemu, mi to skoro nic nedalo.
Každý kvas je trochu jiný, ať už lihovitosti nebo vlivem použití rozdílných surovin, odlišného průběhu a způsobu kvašení apod. Každý tudiž obsahuje velmi rozdílné množství jak žádoucích tak i nežádoucích látek a jejich var, resp. teplota jejích oddělení není stejná a pevně daná. Navíc se při jednoduché destilaci oddělí jen částečně.
Ještě by mě zajímalo co si kdo představuje pod pojmem přesný digitální teploměr? Mám k podobným výrobkům velkou skepsi. Každý se snaží ušetřit a výsledkem jsou většinou nepoužitelné, nepřesné a nespolehlivé šmejdy. Ale mám zkušenosti jen s lékařskými, s těmi rádoby náhradami klasických rtuťových.
Další argument proč věřit vlastní chuti víc než teploměru bych viděl v jeho umístění a ovlivnění okolním prostředím...
Rafael.