Já Vás chápu, ale je to trochu jinak. Nevýznamnou kapitolou organické chemie jsou tzv. CUKRY. Je to rozsáhlá množina orgranických molekul od monosacharidů (glukoza, fruktoza), dále disacharidů, tedy např. řepný cukr C11H22O11 až po polysacharidy, např. škroby, které se účinkem enzymů (např. při zpracování obilí se při konkrétních teplotách štěpí na monosacharidy, které jsou již zkvasiletné na alkohol), včetně glykosidů, nejznámější je amygdalin, donor mandlové chutě slivovic, ale hlavně durancií, především z Horňácka. U nás v české nížině je nejjednodušším, ale nezkvasitelným cukrem sorbit. Všechen tento typ a ještě spousta dalších podobných cukrů, svým způsobem přispívají k nalezené hodnotě refrakce, prostě po dokončeném vykvašení nikdy nenaleznete nulu, obvykle hodnotu 4 - 6 °brixi. Na konci kvasného procesu nepovažuji tuto hodnotu za zajímavou, daleko více mě zajímá hodnota cukernatosti ovoce na začátku založení kvasu, podle toho řídím přídavek řepného cukru.