Rád bych připojil i své zkušenosti se zakládáním a zpracováním třešňových kvasů, které jsou včetně višńových, ty nejpracnější. Bohužel oba kvasy patří (až po lesních plodech) k těm nejméně stabilním, což znamená, že snadno podléhají zoctovatění. Jejich stabilita se dá zásadně zvýšit přídavkem řepného cukru, stačí 1 - 1,5%, ale jak to funguje vysvětlit neumím. 4% procenta se i mně zdají zbytečně hodně, ale nemyslím si, že jste tímto, přebytečným množstvím cukru, musel zničit budoucí chuť destilátu. Totiž, pokud se Vám podařilo udržet teplotu kvašení pod 18 °C, významně jste, i tímto přídavkem cukru prodloužil dobu kvašení, což je maximálně žádoucí. Tím se znatelně prodlouží doba extrakce pevného podílu, hlavně pecek, což velmi přispívá k intenzivnější vůni i chuti destilátu, protože se citelně prodlouží doba životnosti kvasu, ale pozor na bouřlivé kvašení, tomu je třeba zabránit hlavně chlazením pomocí ledu v PET lahvích. Odmítači cukru budou tvrdit, že jim třešňový kvas vykvasí za 10 dní a mají pravdu, problém je jen v tom, že získají tak něco jako čistý líh, lehce ochucený. Myslím, že je nejvyšší čas na to, aby se naši páni poslenci zamysleli nad tím, zdali by nebylo vhodné sjednotit evropské předpisy pro přípravu kvasů. V Německu a Rakousku se smí cukr do kvasu přidávat, u nás to zákon 61/1997 zakazuje. Ovšem v citovaných zemách se platí za objem kvasu, nikoliv za objem vyrobeného destilátu.