Tyto situace mně napadaly když jsem četl knihu od Malleové str. 56. Píše se tam že trubka má být co nejširší, nejnižší, nejkratší a má od kotle k chladiči klesat, aby byly pro páru co nejnižší tlakové ztráty a nedocházelo k opakované nekontrolované destilaci. Výsledkem má být lepší kvalita. Tlakové ztráty musí řešit každý topenář. Fyzika je jenom jedna. Srovnejte zde provozované palírny s provedením palíren ve Skotsku, ty proslulé labutí krky. Ty asi v podstatě splňují požadavky Malleové. Čím užší a tenčí trubka, tím pomalejší odbyt páry, pára stačí předávat teplo trubce, kondenzuje a to furt kolem dokola nikdo neví kolikrát. Při pomalém topení, které se všeobecně doporučuje se množství páry snižuje a tím tuplem se zvýší poměr vrácené páry. Zateplením trubky se tomu snad mírně pomůže, ale je to jako zavedení turba na motoru místo zvětšení objemu válců.