Když jste se o mně zmínil...: Pane Šlosare, neberte si to nějak zle, jen jako příspěvek do diskuse, ale přijde mi, že trpíte nějakým chladicím stihomanem. Já jen aby zájemci o přípravu kvasu v době zrání letního ovoce nezačali masivně kupovat mražáky a shánět petky. Aby si nemysleli, že jinak to nejde... Chlazení kvasu jste nevymyslel Vy, v literatuře je o něm zmínek dost a při velkovýrobě se běžně používá. Jinak by se v kvasných tancích kvas nebo víno doslova uvařilo. Ale to jsou nádoby o objemu desítek hektolitrů a víc. Tak mi přijde, že to chlazení v domácích podmínkách moc přeceňujete. Navíc hustý kvas má špatnou tepelnou vodivost, takže mi přijde jeho chlazení zamrzlými petkami jako boj s větrnými mlýny. Ochladí se jen místně a pokud se to dělá i po přejití bouřlivého kvašení udělá takové časté otevírání sudů více škody než užitku. Ale kdo si chce hrát... Dělal jsem kdysi pokusy s ponornými ohřivači v jablečném a hruškovém cidru v zimních měsících, ten je daleko tepelně vodivější, nevěřil jsem literatuře, a nemělo to žádoucí efekt. * Kvas, víno, medovina apod. potřebují stálou teplotu bez větších výkyvů. A ty běžné kvasné nádoby, cca 200l splňují. Vždy se najde nějaké chladnější místo a pokud sudy nestojí přímo na slunci nebo ve skleníku, tak se jejích obsah nepřehřeje. Že jsou letní denní teploty třeba 30°C ještě neznamená, že taková teplota je i v sudech. V noci je zas chladněji, tak si ty sudy udržují svou vlastní teplotu. A pokud někdo nechce nakládat sluncem rozpálené ovoce může ho sklízet brzy ráno nebo přes noc nechat přirozeně zchladnout. Co se týká kvašení jako exotermického děje je vývin tepla v tak malých domácích objemech zanedbatelný. Rafael