Nechtěl jsem reagovat, jsem se už párkrát zařekl, ale zas mi to nedá, protože se nestačím divit. Některé příspěvky by mohly mít velký úspěch a přinést autorům i nějaký honorář v silvestrovském vydání nějakého humoristického časopisu. Díra na hloupou vodní zátku, kvašení s pevně utěsněným sudem, cyklické odpouštění CO2, místo 200l sudu 6 třicetilitrových, ruční odpeckovávání durancií a švestek a pak luhování části jejích pecek v plátěném pytlíku v kvasu, místo drcení a lisování jádrovin jejích krájení nožem a ruční vybírání jadřinců a jadýrek, chlazení kvasu namraženými petkami, a jako třešinka na dortu hrubé napadení p.Vysloužila za to, že bez laboratoře, mikroskopu a chromatografu rozpozná třís od hnilob a plísní a neví nic o jeho snadné záměně s dalšími velmi nebezpečnými bakteriemi a chorobami kvasů! Nechci komentovat celkovou odbornost uváděných německých překladů, jen připomenu ing.B.Valentu a jeho brožurku Příprava domácích vín, cca r.1966. Spousta "starších" generací s ní začínala a vyučila se na ni. A těm jsou základní věci jasné a nemusí mít na jazyku chromatograf. Mají díky ní a té době praktické zkušenosti, které by z dnešních komerčních knih nenačerpali. A z diskusí od klávesnic už vůbec ne... A hravě poznají základní nemoci vín a potažmo i kvasů. A úplná perlička je, že člověk který se holedbá svou pracovitosti a pečlivostí si neni schopen ani vyrobit drtič a lis na ovoce, přip. si to vyrobit nechat nebo koupit a raději se v ovocí pitvá nožíkem a napadá lidi, kteří za dobu než on naplní ten 30l soudek jsou schopni vyrobit v domácích podmínkách desítky až stovky litrů moštu. Vyrobit kvalitní výrobek není o tom, jak dlouho se tomu člověk věnuje, ale o zvolení toho nejlepšího a nejosvědčenějšího technologického postupu. A vykrajování jádrovin a následné zkvašování toho "kompotu" nebo jeho kaše jim rozhodně není. Je to jen alternativní - nouzové řešení a žádnou větší kvalitu od toho čekat nelze. Rafael.