Nějaký vzoreček těchto reakcí by nebyl?

Děkuji.

Jinak je to na úrovni JPP (jedna paní povídala), protože dle mých (chabých) vědomostí je to přesně naopak, Měď se používá jako katalyzátor k oxidaci (např. ethanolu) na aldehydy (např acetyldehyd). Navíc, aby to fungovalo v nějaké větší míře musela by ta měď být v poněkud jiné formě než je hladký plech...

Měď se (podle mě) používá, protože dřív prostě žádný jiný vhodnější materiál nebyl a i dnes má v tomto oboru výhodu hlavně v tom, že se s ní dobře pracuje. Jinak se používala i keramika a sklo, dnes nerez.

Dle mého daleko větší roli než materiál aparatury hraje kvalita suroviny, jak se povede kvašení a snad nejvíc to, jak to tahá palírník - hlavně konce. Některí se dají umluvit a tahají hodně, jiní mají nějakou stavovskou čest a nedají se umluvit k tlačení na pilu, případně alespoň poučí o důsledcích. První jsou obllíbeni kvantitáři, kteří jsou rádi jak jim pěkně nateklo, ale že po hltu člověk ještě půl dne brká kde co, to jim nevadí... Druhé zase mají raději ti, kteří jsou si vědomi toho, že třeba zrovna ten rok to z různých důvodů není s ovocem / kvašením nic moc a vědí, že palírník jim to nezrasí ještě víc a naopak z toho vytáhne to dobré nebo alespoň přijatelné a netlačí zbytečně na pilu. 

Přijít do pálenice s nevykvašeným jehličím (no dobře, přeháním, ale občas se jeden diví, co všechno se dá do bečky doslova smést) a pak to nechat vyždímat jako v tatramatce nebude cesta k mlaskavému destilátu ani kdyby se pálilo v mědi na druhou na měděných polínkách s měděným komínem.

Ale, jak píši, mé znalosti jsou v chemii chabé, v palírnách a kvasech regionálně a délkou mého rozumobraní omezené a rád se nechám poučit.

japa