Slivovice přiměřeně silná, dobře odvětraná, ze správně ošetřeného nedoslazovaného kvasu je hladká, voňavá po ovoci, hřeje, ráno čistá hlava. Příchuť dubového dřeva mi celkový dojem nevylepší.
   Rád si pochutnám na dobré Tulamorce, ale ve slivovici chci cítit švestky a v meruňkovici meruňky.
   Před desetiletími rostly švestky všudymožně a byly ideálním zdrojem zkvasitelného ovocného cukru. Levně vypálený destilát z nich mohl sloužit i jako polotovar k výrobě likérů a tmavých pálenek.
  Chápu, že slivovice z dubového sudu může být dobré pití. Pochybuji ale, že překoná pravou obilnou whiskey. Na druhé straně pravá, čistá, čirá slivovice je pití, které nám závidí a umí ocenit nejeden zahraniční pijan. Hádejte, o jaký dárek si řekne emigrant za mořem, když jej chcete navštívit? Mimo tuzemáku ještě.