Karbonáty CO₃^2- nebo hydrogenkarbonáty HCO₃^- měďnatých nebo měďných solí vznikají reakcí kyselých lihových par s povrchem mědi, tedy víkem nebo chladičem. Kyselost dodává nejčastěji kyselina octová. V Celeritu je nepochybně celé spektrum stopových prvků, které stromy potřebují, ale určitě není Celerit donorem těchto těžkostí. Na druhou stranu by se ale výskyt měděných částí v aparatuře neměl podceňovat i když jsou s mědí potíže. Kovový povrch mědi totiž likviduje stopy přítomného ethylkarbamatu NH₂COOC₂H₅. Tato molekula je podezřelá z kancerogenity,  ovšem tato skutečnost je známa od roku 1973 (asi), takže naši rodiče neřkuli prarodiče o nebezpečnosti této molekuly neměli ani ponětí. Bylo by zajímavé vyhodnotit výskyt rakoviny v těch částech republiky, kde se obecně ovocné destiláty pijí více vers. kde se příliš nepijí. Přídavek ledku amonného NH₄NO₃do kvase je problematický, živnou solí pro kvasinky jsou především fosfáty. slosar-petr@seznam.cz