...nepočítáte správněJe to dokonce víc, než-li 11,9%, protože sacharoza je složena z jedné molekuly glukozy (aldoza) a jedné molekuly fruktozy (ketoza).
Nezlobte se, ale složení sacharózy nemá na hmotnostní procenta cukru v kvasu žádný vliv. Přidáte-li k mači 8,9% cukernatosti další 3%, bude mít výsledek kolem 11,9% Malé rozdíly (ale spíš míň než víc) mohou vzniknout tím, že celková hmotnost mače se zvýší o ten cukr a taky tím, že cukernatost měříme přístrojem jen v tekutém podílu a hmotnost počítáme na celý kvas. To ale v problému nehraje velkou roli
...přeměna cukrů neprobíhá kvantitativně (do nuly) a v tom je značný problém!
To je možná pravda, taky při kvašení se část alkoholu vypaří, atd. Kvasinky ale zpracují stejnou měrou cukr z jablek i z řepy, takře poměr obou cukrů v kvasu a alkoholů v destilátu zůstane zachován.
Vaše tvrzení, že se tento nepatrný přídavek cukru na kvalitě destilátů musí poznat je mylný až úsměvný.
Ten nepatrný přídavek je 25% a více celkového cukru v kvasu. Pálenku považuji za koncentrát toho dobrého, co slunce a půda předá ovoci. Chci-li mít pálenky víc, přidám víc ovoce. Od roku 1983, kdy jsem vypálil první jablkovici, jsem vyzkoušel vše možné. Kvas s cukrem, s kompoty, s medem, se sušeným ovocem. Údaje o obdržených diplomech jsou nepochybně pádným argumentem, já se držím víc toho, co chutná mně. Možná je na vině můj jazyk a hlava, ale jednoznačně nejhorší chuť i kocovina byly po destilátech ze zacukrovaných kvasů