Děkuji za zájem, ale nepočítáte správně. Je to dokonce víc, než-li 11,9%, protože sacharoza je složena z jedné molekuly glukozy (aldoza) a jedné molekuly fruktozy (ketoza), obě zkvasitelné, nicméně přeměna cukrů neprobíhá kvantitativně (do nuly) a v tom je značný problém! Ale v případě jablkovce, jejímž základem je jablečná drť, je velmi vhodné použít štěpný enzym Ovopres, který štěpením pektinu uvolňuje vonné látky, které by se jinak neuvolnily a zůstaly nevyužity ve kvasu. Dále důsledně používám čisté kultury kvasinek, patřící k druhu Saccharomyces cerevisiae, které jsou dostupné v drogerii.Tyto kvasinky vykazují vysokou toleranci k alkoholu a schopnost prokvášet do 20% obj. alkoholu. Problém tu je jediný a to se zákonem o lihu č. 61/1997 Sb., který přídavek cukru do máče zakazuje. Autorky B. Malleová a H.Shmicklová ve své monografii: Domácí výroba lihovin, nakl. BETA 2004, str 32 popisují v kap.: Vysokoprocentní kvasy s vysokým přídavkem cukru, přípravu právě těchto máčů, dočtete se tam informace, které naši rodiče neznali a ani znát nemohli, to je ten pokrok ve vývoji kvasné chemie. Nepoužívám doporučené dávky cukru. Vaše tvrzení, že se tento nepatrý přídavek cukru na kvalitě destilátů musí poznat je mylný až úsměvný. Jenom v letošním roce jsem za jablkovci dostal na soutěži destilátů (cca 1200 vzorků destilátů) v Radimově na Slovensku diplom a další v Sudoměřicích u Hodonína (cca 550 vzorků destilátů).
S pozdravem Kvasu zdar Petr Šlosar