Konec kvašení se dá vcelku dobře odpozorovat. Dokud kvas kvasí, koláč na hladině je hlavně z bublinek a šlemovitého materiálu vyneseného těma bublinkama z kvasu. Když se koláč na povrchu rozmíchá, během hodiny se vytvoří z bublinek nový.  Jak kvašení skončí,  bublinky už nejsou a koláč je tvořen hlavně jakoby takovým sametovým bílým povlakem z křísu a v pozdější době z plísní. Plísně jsou zdrojem pachuti, proto se nesmí do kvasu rozmíchávat, musí se před pálením opatrně odstranit. Mně se osvědčilo u méně tekutých kvasů z igelitu vystříhnout kruh o průměru hladiny kvasu a zakrýt jím kvas po vykvašení. Omezí se množství těch plísní. Na tekuté kvasy by možná bylo dobré použít než igelit, který by mohl klesnout pod hladinu, pěnový polyetylén, co se dává v tloušťce třeba 2 milimetry jako tlumicí materiál pod plovoucí podlahy.