Z Vašeho příspěvku mám pocit, že si myslíte, že se předek neboli úkap odebírají špatně a nedostatečně a máte pravdu. Je to obecně způsobeno tím, že se v palírnách spěchá s cílem udělat za den co možná nejvíce operací. Možná, že ne ve všech, ale ve většině ano. A naprostou zhůvěřilostí je odebírat úkapy podle objemu vařáku, rozhodující je kvalita kvasu a teplota v hlavě kolony. Správně by se to mělo dělat tak, že se po ohřátí kvasu k bodu varu sníží příkon do vařáku na minimum, prostě tak, aby destilát vytékal ve velmi malém objemu (měl by kapat, ale to se nepodaří) a to tak dlouho, až se teplota v hlavě kolony zvýší o min. 3 °C. Spektru molekul, které se nazývají úkap je třeba dopřát především čas na to, aby se jejich koncentrace ve vařáku významně snížila, ale díky azeotropii nikdy nebude nulová, takže se například s methanolem můžeme setkat i dokapové frakci. Problém je v tom, že takto popsaný děj trvá podstatně déle, než-li je stávající praxe. Body varu jednotlivých komponent úkapu jsou tabelované při tlaku 760 torr, ale v destilačních kolonách se pracuje za tlaku, který postupně ještě narůstá, a proto body varu hrubě s tabelovanými hodnotami nesouhlasí. slosar-petr@seznam.cz