Obecně se uvádí, že nejlepší destilát je, když kvašení zrovna skončí. Když se to nechává déle, žádný další alkohol už tam nepřibude, ale protože kvas je živý a je v něm směs plno dalších organismů, pokračuje rozklad ovoce, rozklad samotných kvasinek případně se může něco dát i do nakvašeného lihu. Takže toho alkoholu tam v každém případě ubude a a různých atypických pachutí přibude. Hlavně pokud se kvas někde nechá celý rok přes léto.  Je ale teoretická pravděpodobnost, že podobně jako plíseň v Nivě nebo Hermelínu nabo mikrooganismy v tvarůžkách se tam objeví něco, co tu chuť  pálenky zlepší. Ale spíše ne. Nejčastěji alkohol kvůli přístupu vzduchu a vyšším teplotám v létě v kvasu zoctovatí a výsledné pálenky je pak minimum a je kyselá.  Každopádně se z kvasu po ročním stání obvykle musí odstranit vrchní vrstva, kde se ty pachutě koncentrují a to někdy do dost velké hloubky. Záleží hodně na zkušenostech  a je to velká alchymie. Další zdroj pachutě jsou mrtvé kvasinky, pokud je kvas řídký, tak klesnou ke dnu a je potom dobré tu usazeninu na dně nebrat. Záleží taky hodně na velikosti nádoby, kvas v 50 litrových se s velkou ptavděpodobností přes léto zkazí,  u kvasu v 250 litrovém plastovém sudu to nijak moc hrozné není, zvláště když ten sud má relativně malý průřez víka. Takže ponechání kvasu přes léto do dalšího roku je spíše nouzová věc.