Prasklina ořešáku

Někdy v létě / na podzim jsem zaregistroval na starém ořešáku mokvající místo. V kůře je jakoby asi metrová prasklina, ale jen v kůře, nikde nevidím do živého - možná mírně bylo, nevím, ale je to zaveleno. Ve spodní části to mokvá, tak nevím, jak s tím naložit? O mrazovou prasklinu se určitě nejedná, kmen je celý den kompletně ve stínu. Jediná věc, co se změnila, tak předloni jsem vykotlanou větev (uvnitř trouchnivěla a držela se vlhkost) asi ve 2 m vysoko vyčistil a utěsnil montážní pěnou (vím, nemá se to, ale alespoň jsem zamezil, aby se do díry sbírala voda). Tak nevím, jestli se tento zásah mohl projevit o 2 m níž tímto mokváním, nebo může být příčina jiná?

V okolí dutiny se vyskytuje dvojí vlhkost, srážková a pak tlak mízy odspodu. Montážní pěna není dobrý způsob sanace dutin. Zabrání možná stékání části srážkových vod do dutiny, ale spolehlivě brání oddýchání vlhkosti vnitřní. Tím vytvoří vhodné prostředí pro hniloby (bakteriální) a houby. Pokud už dutinu něčím "plombovat" pak by to mělo mít difůzní odpor malý asi jako dřevo nebo trouchnivina, být poloplastické a mít konzervační vlastnosti.

To, že mízní výpotek se objevuje jinde, než by odpovídalo míře odumření dřeva je pochopitelné. Mrazová trhlina nevznikla na základě oslunění kmene, ale na pruhu lýka zásobujícím chybějící větev.

Obecně pokud to statika stromu umožňuje, je nejlepší nedělat nic. často je pak doba dožití stromu ošetřeného i neošetřeného stejná. Efektivita opatření (daná jako podíl počet roků prodloužení života dělená celkovými náklady) je nulová.

Pokud potřebujete plombovat, je vhodné si připravit maltu vápenocementovou (až cementovápenou) s přídavkem drceného dřevěného uhlí.  (zdůvodnění jindy)

SfK.

Jako téměř vždy musím s SfK souhlasit-a nečiní mi to žádný problém. Je ale několik důvodů pro vyplnění dutiny-setkal jsem se několikrát s lidmi napadenými bodavým hmyzem, který si v tichosti zbudoval hnízdo v ořešákové dutině. Také tomu, než se někdo odhodlá k injektáži většinou předchází odlehčovací zásah v koruně, čímž se sníží těžiště-prodlouží doba stability a zbytek stromu má pro svou potřebu veškerou energii kořenů, které těmi nadzemními zásahy netrpí. SPCH 

K té plombě z hašeného vápna a dřevěného uhlí. Dřevěné uhlí je na rozdíl od křemičitého písku lehké a s nízkým difůzním odporem k oddýchání páry. Vápno je nejen pojivo, ale upravuje pH a desinfikuje. Zároveň ale schopnost rozpustit se a znovuvysrážet umožňuje vápnu "zalézt"  do nově otevřených pórů a nebo zpevnit trouchnivinu. Pokud dutina mění tvar, měkčí vápenná malta se přizpůsobí lépe než tvrdý beton. Setkal jsem se s tím, že strom si dokázal takvouto plombu zavalit, jako by to byl přirozený suk z mrtvého dřeva.

SfK.