Doporučte odrůdu ořešáku

Moje zkušenost je, že velikost plodu na 80% koresponduje s velikostí koruny. Mělnické křapáče (50 g ořech, 20g jádra) mají koruny obrovské a drobné papíráky koruny malé (sousedův papírák 20 g ořech 16 g jádro, ale sklidí ho sýkory).

Pokud chcete určitý strom, měl by jste jej znát celý a po několik let, než se rozhodnete zasít/stratifikovat plody. V německu mají matečné sady a semenáče jsou zpravidla podobné těm, které byly vysety před 15-30 lety, takže sice prodávají něco málo definovaného, ale pořát to není tak slepý pokus jako výsev něčeho z tržnice.

Výživou nic nedoženete, ani nadbytkem fosforu nedosáhnete u Jupiteru chuti Apola. Roubování je jistota souboru vlastností termín kvetení, samosprašnost, velikost plodu, výtěžnost jádra, olejnatost, odlučitelnost rubiny, náchylnost k černi, velikost koruny při daném stanovišti,...

SfK.

Mám taky malý semenáč 60cm, prímo z vlastnýho orecha, teď roste, nevím jaká je to odruda, nízky, široký,možná Jupiter, taky semenáč koupený ve školce pred 30lety.Mužu si ho nechat podle vás?

Co je lepší Jupiter nebo Apolo? Stačí když dosáhnu výživou u Jupiteru kvalitný Jupiter.

Semenáč z polopapíráku Jupiter nemusí být nepoužitelný. Jupiter jako produkce tržních ořechů není špatný, ale jako labužník preferuji ořechy s vyšším obsahem tuku (jsou jakoby sladší a jemnější). Jdete do rizika, že bude mít horší luštitelnost a bude více namrzat v květu. Ale může se stát, že se Vám nakombinují klady třeba s Marsem a vyeliminují zápory...

SfK.

A to jste už nemohl rovnou napsat které orechy to jsou s vyšším obsahem tuku. Necháte se prosit.

Možná že je to Mars, nevím.Staforšírsky to není ani Apolo.

Teď jsem našel namátkou na slavném Spomyšl.cz zahradnictví orechy na semenáči -neroubované, orech královský a orech jacek, a kdo ví jestli ostatné orechy jsou roubované.Takže semenáč to není žádné 19.století. Spíš roubované budou rarita.V jednom zahradníctví jsem pred rokem našel jeden roubovaný Jupiter v 1litrovom kvetináči mel asi 30cm, nic moc. 

Prosím, přestaňte už vymýšlet různé teorie. Vězte, že:

- všechny prodávané odrůdy jsou roubované (jinak by to nebyly odrůdy)

- u semenáče vám nikdo neřekne a nezaručí, co z něj vyroste, jaké budou jeho plody

- Vaněk je pán (školka), který se ve velkém zabývá roubováním a prodejem ořešáků

- (nejen) vám se nikdy naroubovat ořešák nepodaří, jsou pro to potřeba velmi specifické podmínky a postupy

Je škoda, že p.Vaněk své výpěstky nezasílá, pro osobní odběr je to od nás k němu daleko a s cenou ořecha+nákl.na dopravu draho. Je možno někde na Moravě pořídit ořechy-stromky s plody s červeným jádrem? SPCH

Ano, v rámci volného pohybu zboží v rámci EU k nám mohou zasílat produkci i školkaři ze zemí, kde dosud roubování ořešáků nezvládli. Jedním z příkladů jsou i odrůdy množené generativně výsevem plodů sklizených v matečných sadech. Pokud je potomstvo z matečného sadu tzv. "uniformní a stálé" (jako kříženci F1 generace), pak mohou mít odrůdový název. Pokud bude potomstvo variantní a různorodé, pak pro sadovnickou praxi (okrasná a krajinotvorná funkce převažuje nad hospodářskými vlastnostmi) je možné takovéto potomstvo prodávat pod obecným názvem druhu Ořešák královský (Juglans regia). Takovéto semenáče pak často skončí jako veřejná zeleň. Nezatracuji je a právě výsadby semenáčů jako krajinotvorných prvků v alejích podél silnic bych uvítal ve větší míře. Je to totiž účelnější než výsadba sadů pro čekání na odrůdovou selekci. Druhou věcí ale je, že ne vždy je vhodné střílet brokovnicí (výběr ze semenáčů z náhodného opylení) a občas je potřeba střelba kulovnicí (záměrné křížení, kdy i otec je znám). Tam při kvalitě péče silničářů o aleje je pak lepší mít příslušný vlastní sad.

SfK.

Včera jsem vezl hrozny na zpracování do Kvíce. Před obcí Zlonice zabírali větší část silnice dva polorozpadné vraky sběračů ořechů. Málem jsem jednoho sběrače povozil na kapotě. Při využití jiné trasy se něco velmi podobného děje u obce Peruc na Lounsku. Jsem stále větším odpůrcem vysazování čehokoliv s jedlými plody u silnic. Proti ořešákům a dalším ovocným stromům podél nezpevněných polních cest a turistických tras nenamítám vůbec nic, naopak, jsem příznivcem těchto výsadeb.

Jj někdy je to jen projednou, když si cikorky (nezaměňuj se sýkorky) myslí, že snadno za málo práce přijdou k veklým peňezům. Právě proto mám rád, když v alejích podél silnic jsou i kamenáče. Xikorky na rozdíl od sýkorek preferují veliké plody. často je sklízí až měsíc před sklizňovou zralostí, takže jim to při sušení zaplesniví, mají spostu práce s rubinou a nakonec výnos neodpovídá tomu co chtěli.

Druhou věcí je vzdálenost doprovodné zeleně od krajnice a od orné půdy. V každém případě jsou aleje nutné jako větrolamy na ochranu zemědělské půdy a porostů. Při tuzemské velikosti půdních bloků by bylo potřeba nejen zmenšovat půdní bloky, jak to po odbornících papouškují politici, ale i správně navrhovat meze mezi těmito bloky = aby to nebyla administrativní čára mezi souvratěmi, ale fyzicky mez s protierozní funkcí (i funkcemi na ohranu fauny)..

SfK.