A pokud je kůlovitý kořen poškozen, již znovu nenaroste a místo něj se rozvíjí povrchové (postranní) kořeny.

Vše úvahy jsou v mnohém správné, ale možná trochu nepřesné. Tvorba kůlového kořene je druhová vlastnost a nevidím důvod, proč by se nevytvořil nový. Je to obdoba nadzemního terminálu. Když ho uřízneme, strom si vybere nový. Z evolučního hlediska je jeho nejdůležitější funkce kotevní a konkurenční. V ovocnářské praxi ale kůlový kořen není vítán. Hlavně proto, že jeho růst údajně oddaluje plodnost.. Smyslem našich snah je potlačit jeho růst a podpořit boční a povrchovější kořeny, neboť tam je víc živin - od toho to sázení nad kámen. Nejsem si jist, zda tyto praxe, prodobně jako zarývání starého železa nejsou jen ovocnářským mýtem. Typové podnože se od semenných liší právě žádanou absencí kůlového kořene
   Vysévám-li jádra a pecky za účelem semenných podnoží, vždy, když přesazuji semenáčky z truhlíku do školky, jim zaštipuji kůlový kořínek. Když pak za 1-2 roky vyrývám stromky, nadávám nejvíc na kůlový kořen - prim vedou hrušně, ořešák nemnožím.
   Ale nebojte se, máte-li vodu a živiny hluboko, strom pošle kořeny chemotaxí za nimi, bez ohledu na to, jak vypadaly při výsadbě. Po zasazení - zejména do chudé, suché, svažité a propustné půdy je třeba se o stromek starat - hlavně zálivkou. Vysazením stromku s delším kůlovým kořenem se té povinnosti nezbavíte.