Nedá se svítit, budu reagovat, ale všem, kteří se rozhodnout číst teto příspěvek, doporučuji, aby si pozorně přečetli toto téma a téma "rýč". Nedoporučuji číst podnikavcům v oboru stavebnictví, protože tito mají své portály a na portálu pro zahrádkáře nemají co dělat, jedině, že by sami byli zahrádkáři, v tom případě by měli diskutovat o zahradě, a ne o tom co jim někdo krade, protože si to neumějí pohlídat. K provádění specifických úkonů se používá příslušné nářadí. Např.: k hloubení jam pro sloupky oplocení nepoužíváme rýč (jakýkoliv), ale zemní vrták příslušného průměru, k přemisťování sypkých hmot lopatu, k rytí rýč, ke kopání motyku, nebo krumpáč.
Půdu, na které hospodaříme musíme neustále kultivovat a zbavovat ji toho co tam nechceme mít. Ke zlepšení struktury půdy a oživení mikrobiálního života používáme organickou hmotu. Ten kdo nemá hnůj, sáhne na zelené hnojení. V mém případě v době zapravování do půdy měla hořčice výšku až 1,6m. Možno vidět no obr. č.1. Celá řada diskutérů se tady zmiňuje o bolesti zad. Toto se týká jen netrénovaných počitačových intelektuálů. Toho, kdo třeba jednou za půl roku ujede na kole pár kilometrů bude bolet část sedinky. Všichni si musí uvědomit, že hmotnost půdy kultivované kusem plechu na násadě, činí cca 400kg/ m2. To znamená, že na záhonku o ploše 20 m2 bude činit hmotnost zpracovávané půdy 8t. Tady pomůže jen brufen, nebo něco podobného. Doufám, že pan Vysloužil, s tímto bude souhlasit a potvrdí to. Bolesti v zádech mohou trápit jen toho, kdo nemá průběžnou průpravu, určitě si na ni nebudou stěžovat lidé dělnických profesí, ti ostatně ani nepoužívají počítač. Sám jsem měl letos dosti velký problém. Na obr. č.2 a 3 je něco, čemu nezabránila ani dvojitá kožená ochranná rukavice. Zůstal na palci po tomto úrazu zatvrdlý překážející a bolestivý val. Na obr. č.4 jsou vidět v rámečku pozůstatky úrazu starého 60let. Na proximalu phalanges se vytvořil výrustek, chceteli ostruha. Jaké problémy toto způsobuje můžou říct lidé lidé, kteří mají na patách ostruhy. Na obr. č.5 je vidět celá zkultivovaná plocha. Obr. č.6 představuje poslední brázdu o kterou je veškerá hmota půdy posunuta proti spádnici. Na obr. č.7 jsou dva rýče s kterými pracuju. Ten vlevo s D rukojetí má již své za sebou. Nyní ho používám jen k dobývání kořenové zeleniny. Čepel je po zpracování půdy o ploše pětimístného čísla v m2, kratší o 2,5cm a je také tenčí a má notně zaoblené rohy. Musím přiznat, že první číslice toho pětimístného čísla je 1. Prvotní naostření těchto rýčů, nebylo provedeno broušením. Ostří bylo vytvořeno naklepáním ploskou kladiva na ploché babce a to pouze jednou. Rýče nejsou značky Fiskars (někteří tady píšou y). Jsou z Lidrukovu Bystřice.
Jiří