Zásah proti mrazu či monilioze

Dobrý den,

jako ochrana proti mrazu je zde i jinde zmiňován přípravek Champion. Jde o hydroxid měďnatý. Má stejný účinek i oxichlorid měďnatý (Kuprikol)?

Petr

Všechny měďnaté přípravky mající baktericidní účinky snižují riziko poškození květů mrazem, tedy i oxichloridy mědi.
Obecně hydroxidová forma mědi má vyšší účinnost než chloridová či síranová.
Měďnatých fungicidů už je dnes spousta. Registraci proti mrazu má, myslím, jen Champion, nevím to přesně. Já používám Kocide.

U měďnatých fungicidů z hlediska jejich účinnosti je nejdůležitější velikost částic mědi, to je zásadní parametr. Čím větší je podíl velmi malých částic Cu, tím větší je aktivní povrch a tedy i účinnost. Důležitá je také přilnavost přípravku k ošetřovanému povrchu. V tomto se jednotlivé měďnaté přípravky liší. Bohužel toto si uživatel může těžko ověřit, většinou může jen spoléhat na to, co jednotlivé firmy deklarují.

vraj ucinok proti mikroorganizmom ma len rozpustena forma medi. Mozu to poznat niektori jazierkari ci bazenari, ktori pouzivaju mednate pripravky. V zasaditej alkalickej vode ide ucinost prudko dole vodou (uhlicitany). Ale po pridani kyseliny sa moze koncentracia rozpustnej medi zvysit 100 nasobne. Podme spat k postrekom. Ked bakteria napada pletivo hostitela, vylucuje nejake kyseliny (mozno aby narusila povrch buniek hostitela), tak na tom mieste aj rozpusti cast hydroxidu mednateho, ktory sa dostal na povrch rastliny vo forme postreku. A v tom je ten cieleny utok pomocou nerozpustneho hydroxidu mednateho. Preto sa neda tvrdit, ze hydroxidova forma ma vyssiu ucinnost. Nema ak sa zachova tato forma... Skor by som povedal, ze ma "inteligentnejsi" mechanizmus ucinku. Meni sa na rozpustnu formu v pravy cas ako reakcia na bakterie.

Nevím jak to je u bazénů a také se nechci přít.
Ale účinnost měď. fungicidu je závislá na dosažení co nejlepší pokryvnosti při dodržení požadované dávky mědi daného fungicidu.  Optimální účinnosti přípravku na bázi hydroxidu je dosahováno při velikosti částic od 1 do 6 mikronů. A jeho krystaly jsou nejen jehlancovité, ale i ploché. Výsledkem je vynikající pokryvnost a zároveň konstantní uvolňování účinných Cu2+ iontů.

Při volbě formy měď. fungicidu je třeba také vzít v úvahu proti jakým bakteriím a tedy kdy chceme zasahovat. Proto ovocnáři při ošetřování na konci kvetení proti třeba bakteriální spále, či třeba školkaři, se chloridovým fungicidům vyhýbají, protože ty mohou zbrzdit další vegetační vývoj.

Ještě jsem zapomněl v předchozím příspěvku zmínit i registraci výborného Funguranu - OH 50 WP jako ochranu před mrazem

A v čem by měl být Funguran lepší než Champion? Účinná látka je stejná. Hydroxid měďnatý - 77%.

Např. v odolnosti proti smyvu deštěm při proměnlivém počasí a tím i zajištění dlouhodobějšího působení.
Odolnost Funguranu proti smyvu je dána tím, že obsahuje speciální lepidla a adtiva.
U ostatních měď. přípravků to ovocnáři při proměnlivém počasí někdy řeší přidáváním specielních smáčedel na bázi úč. látky pinolenu, známé např. z předsklizňového ošetřování řepky proti pukání šešulí ale i u dalších plodin.

Pane Vinšálek, jaký máte názor na používání úč. látky pinolenu, jako smáčedla, případně na zvýšení účinku listových hnojiv.

Přípravky na bázi pinolenu jsou u nás už dlouho. Jestli se nepletu, tak Spodnam už někdy od konce 90.let. V posledních letech přišly firmy s tím, že se dají využít i jako smáčedla.
Přednosti tohoto smáčedla vidím především v zamezení smyvu přípravků deštěm. Pinolen (je to v podstatě synteticky získaná specielní pryskyřice) na vzduchu a za pomocí UV záření vytváří na povrchu rostlin pružnou polopropustnou vrstvičku, jakousi membránu, která nepropouští vodu z vnějšku na povrch listu, opačně však ano.
Případný déšť za více než 1 hod. po aplikaci už nesníží účinnost přípravku. To je třeba případ oněch měďnatých fungicidů (ale do květu meruňky bych se asi pinolen neodvážil použít, možná, že někdo už s tím zkušenost má.)

Čili já bych viděl přednost používání pinolenu především v lepším využití kontaktních  fungicidů a insekticidů a v prodloužení doby jejich účinnosti. Firma AgroProtec uvádí prodloužení účinnosti v sadech a vinicích na 12-15 dnů.
U těch listových hnojiv bych Agrovital ani Spodnam nepoužíval, jedině snad v nějakém naléhavém případě za nestálého počasí.
Vždyť listová hnojiva se využívala a dosud využívají v některých případech také jako smáčedla k zvýšení účinnosti fungicidů. Já k tomu dosud využívám např. Hycol Z nebo Altron Silver.

A nezvyšuje se pak díky pinolenu množství reziduí na plodech?

Vodní roztok modré skalice s přidáním JARu. Mráz, monilióza. Vaše názory, pánové?