Děkuji za rychlou reakci. S technikami řezu, jsem se seznámil již hodně dávno, kdy z vázacího materiálu bylo k použití jen lýko. Techniku ostření, myslím si, že ovládám také slušně. Podpořil bych, svým nákupem, ikdyž malým, český solingen, nebo KDSku. Bohužel, Mikov, má ve svých nožích, velmi měkká přídržná pera, téměř u všech nožů čepele při zavírání táhnou do strany a tím dochází k poškozování ostří (strouhá střenku a přibírá příložku. V dávnověku minulého režimu, když se nože vyráběly jen z uhlíkových ocelí, docházelo ke korozi (čepel šla ohcránit, ale příložky ne, tak jejím vlivem docházelo k destrukci nože), později když přišel nerez, tak byly i příložky z nerezu, což je super, ale bohužel nebyla zvládnuta technologie kalení s podchlazením (martfrost), mám takovou kudličku, ale jen na okrasu, protože je na čepeli několik trhlin. Na straně druhé KDSka používá příložky hliníkové, což neni moc echt a na čepele uhlíkovku, která má velmi velký sklon ke korozi. U žabek obou firem, linie hřbetu čepele a střenky nenavazuje, čepel je jakoby přivřená což způsobuje určité problémy při řezu. Takovým neduhem netrpí ani ta největší šunka ROSTFREI, za jednoho Komenského. Tak jsem se poohlédl po vercajku venku. Oslovili mne dva voli z Taliánska. Velmi silná přídržná pera, nebylo nutné provádět ostření, přestože je to z uhlíkovky, tak je to co se týče koroze odolnější. Jsou sice těžší, ake pro příležitostné práce amatéra, to neni na závadu. Provedl jsem pár zkušebních řezů a jsem zatím velmi spokojen, pokud nepotkám břitem kamínek, tak to budou přeostřovat pravnuci.