Rezistentne odrody meruňky proti mrtvici Alfons, Beta, Gama

 Na stránke spol. Kohaplant som sa dočítala: Marhule často trpia na apoplexiu - mŕtvicu stromov. Priemerný vek stromov klesá v dôsledku nej na 6-8 rokov. Preto sa šĺachtenie sústreduje na odrody rezistentné proti mŕtvici. Už sú na svete a po nevyhnutnom čase potrebnom na rozmnoženie sa odrody Alfons, Beta a Gama objavia v predaji.

Chcela by som kúpiť marhuľu, ktorá mi do 8 rokov nevykape. Aby pekne rástla aspoň 30 rokov a zakrývala výhľady od susedov. Je to u marhúľ možné? Máte niekto skúsenosť s týmito vraj rezistentnými odrodami proti mŕtvici a akú? A ak je to pravda, kde ich kúpim? Sú rezistentné voči škodcom a chorobám? Som vám už vopred vďačná za vaše rady a skúsenosti. Nikde na internete som nenašla info o týchto odrodách a ani som nenašla, kde sú v predaji.

Alebo lepšie bude, keď si kúpim starú odrodu Veľkopavlovickú a menej riskujem, že skoro vykape? Ako najdlhšie máte stromček marhule?

V stromkoch sa nevyznám, poradte mi prosím akú rezistentnú a nenáročnú marhuľku si mám kúpim. Aby som ju nemusela striekať a dlho žila. Bude zasadená v Bratislave.

Ja osobne pestuji odrudy Harogem, Hargrand,Goldrich a nejake ruske odrudy konkretne Hargrand ma asi 40 let a bez postriku.Velkopavlovickou moc nedoporucuji-sice ji hodne vychvaluji ale pravda je tak nekde v puli.Mrknete na stranky www.stromky pro potomky a tam maji i ty rezistentni tusim odrudy Betinka a Adriana.

Prof. Hričovský mi poradil samoopelivú Vehardu. Je odolná a pravidelne rodí a tiež ju netreba striekať a je vhodná aj na konzum a zaváranie. Tak kúpim tú, lebo budem mať len jednu a potrebujem samoopelivú. Chuťovo, že sa dajú nájsť aj lepšie odrody, ale táto je bezproblémová, pravidelne má dobrú úrodu a tiež chutí. Velkopavlovická vraj lepšie chutí, ale nemá bohatú úrodu pravidelne kvôli citlivosti na mráz. A že keď sa bude správne orezávať, nevykape a dožije sa 50-70 rokov. Myslím, že tak mi to hovoril.

Dobrý den, také by mě zajímalo.

Před nedávnem jsem široce pátral na internetu v nejrůznějších diskuzích ohledně rezistence vůči monilinia laxa (snad horší hrozba než mrtvice). Z vysoce odolných až rezistentních jsem narazil na Clarina, Mino a Darina. Nenašel jsem ale, jak je to u nich s mrtvicí.

Naopak Betinka a Adriana je údajně odolná vůči šarce, snad i proti mrtvici, ale nikoliv proti monilinia laxa.

Chtělo by to najít meruňku odolnou proti šarce, monilinia laxa a mrtvici zároveň, ale to bych asi chtěl moc

P.S. stříkat nechci, chemie mi nesmí přes plot mého pozemku, ať si tady říká kdo chce co chce jak jsme my nestříkači nezodpovědní... Otázkou je, jestli naopak stříkači nepřispívají k mutaci a vzniku stále odolnějších chorob...

Z mých zkušeností z pěstování meruněk si nedovedu představit je nepostříkat, nech se jedná o jaký koliv název meruňky. Současné podmínky jsou jiné než za dob našich dědů.

Kdo nestříká, nedopěstuje se téměř ničeho.

Pokud stříkat nechcete nesaďte raději nic a nemusíte se koukat na prosychající mrzáky otečené klejem.

Žádná odrůda meruňky není odolná vůči houbovým chorobám a škůdcům.

Postavte v té Bratislavě kulisu stromu meruňky ať k vám soused nevidí.

Ale no tak...

Na svém větším svažitém pozemku na Olomoucku (žádná Bratislava) zatím pěstuji 8 meruněk (některým bude 8 let) a další 4 mám v plánu zasadit. Podle mých zkušeností se bez chemie dá pěstovat. Mou strategií k úspěchu je:

- vybírám odrůdy, které jsou nějakým způsobem rezistentní a daří se jim u mě. Pokud nějaký stromek skončí, vykopu jej a zkusím jinou odrůdu. Zatím mi takto skončila Velkopavlovická a Pinkcot, tyto se mi prostě na mých podmínkách neosvědčily. (stejně jako jsem nahradil staré švestky mající šarku za Jojo, Katinku a Presentu, či úplně zlikvidoval jednu višeň která velice trpěla moniliózou a byla tak přenašečem choroby). Na některých meruňkách není po monilióze ani stopa, na jiných uschne sem tam pár větviček, ale zatím nikdy celý strom. Podle mě se s tím stromy naučily žít. U sousedů obdobné - mají 4 cca třicetileté vzrostlé stromy, z toho moniliózou trpí jen 2 a to také jen na pár větvičkách. Nestříkají a neumím si ani představit postřik takových velkých stromů. Jako další odrůdy vyzkouším právě Clarinu, Mino a Darinu.

- vybírám odrůdy a podnože vzrůstné a bujné, žádné nedomrlé zákrsky. Jde o to, aby si stromek našel dostatek živin a vláhy.

- zkouším experimentovat i se semenáčky vypěstovanými na místě ze sousedovic zdravé meruňky. Příznaky chorob zatím žádné nemají. Zatím neplodily, ale zároveň je u meruněk vyšší šance dosáhnout kvality plodů rodiče.

- u stromů mám větší spon, aby i v dospělosti měly světlo a méně příhodné podmínky pro šíření chorob

- stromy mám namixované, tj. žádné pásy meruněk, ale např. 2-3 meruňky, pak jablka, hrušky, lísky...

- např. meruňky sázím na taková místa, aby měly dostatek světla a nebyly zastíněny vyššími stromy.

- protože tráva pod stromy není z vícero důvodů dobrá a ještě méně je vhodná holá půda, mulčuji okolí stromu štěpkou z náletových dřevin. Kromě lepšího udržení vlhkosti, menší konkurence od kořenového systému travin a pomalého rozkladu a dodávání živin do půdy se údajně pod mulčem tvoří mykorhizní prostředí, které stromům prospívá.

- větší biodiverzita - kromě ovocných stromů i další podpůrné keře (např. leguminózní nebo přitahující motýly, včelky atd). louka s bylinami sekaná jen 2x ročně atd.

Podobným způsobem bojuji proti kadeřavosti u broskví - bez postřiku mi prospívá Amsdenova, Prissimina Delbart, Benedicte a 2 semenáčky no-name odolných broskví. Některé úplně bez známky choroby, u jiných jen pár zkroucených listů - stromy se s tím naučily žít.

Lidí co nestříkají znám více. Každý nakonec našel tu správnou kombinaci odrůd a podmínek. Strom který musím stříkat a jinak by na daném místě nepřežil, prostě na to místo nepatří. Ve zdejší diskusi o tom že nestříká píše i někdo další.

Já bych naopak nechtěl jako sousedá vás, abyste mi svými postřiky nevytvářel nové odolnější kmeny chorob, na které musíte za pár let použít další a silnější roztok... Možná také proto dnes není situace jako za našich dědů...

Na Vašem pozemku moniliový úžeh ještě pořádně neudeřil. Dokáže však zničit celé sady, čímž nevylučuji, že můžete ještě spoustu let poměrně úspěšně pěstovat meruňky bez chemického ošetření proti moniliové spále.

Také pěstuji meruňky na vzrůstnějších podnožích, výhradně ve tvaru zákrsku, žádné nedomrlosti jsem si nevšiml. Naopak, některé rostou až moc bujně. Na vláhu jsou meruňky poměrně nenáročné, na živiny vcelku taky (krom draslíku).

Nekvetoucí semenáčky moniliovým úžehem pochopitelně netrpí. Můžete nějak rozvést tu vyšší šanci na kvalitu plodů rodiče?

Při dostatku místa je širší spon určitě lepší.

Z důvodů snazšího ošetřování a hnojení se mi osvědčily jednodruhové řady.

Mulčuji štěpkou, slámou, trávou i papírovými krabicemi.

Pěstování hmyzosnubných keřů a bylin je činnost záslužná, schválně nechávám kvůli čmelákům "zaplevelený" celý pás u vinice hluchavkou nachovou, což ovšem na moniliový úžeh nemá žádný vliv.

Ony "staré" bělomasky (Prim. Del., Amsdenova, May flower) skutečně trpí kadeřavostí jen velmi málo. Benedicte pěstuji krátkou dobu. Z údajně odolné tehdejší T-řady (Těchobuzice) trpěly kadeřavostí všechny.

Stromy většinou přežijí bez jakýchkoli chemických postřiků či dalších zásahů, často ovšem bez hospodářského užitku jejich pěstitele.

Také mám souseda, který zásadně chemicky neošetřuje, avšak u něj to není dáno životním postojem nebo pěstitelskými zásadami, nýbrž naprosto mimořádnou a nevídanou leností (svou nechuť vzít postřikovač do ruky samozřejmě vysvětlí ušlechtilými protichemickými slovy).

Já budu proti moniliovému úžehu a kadeřavosti ošetřovat i nadále, ale přeji Vám a Vašemu pěstitelskému postupu co nejlepší výsledky. Letos zřejmě sklidí mráz plůdky ze stromů ošetřených i neošetřených...

U těch semenáčků jsem myslel to, že pokud vypěstujete ze semínka např. jabloň, tak kvalita plodů většinou nebude nic moc. U měruněk a broskví by měla být vyšší šance na to, aby plody zdědily dobré vlastnosti rodiče. Je to tedy loterie, ale s vyšší pravděpodobností úspěchu. Zkouším tedy vypěstovat pár meruněk ze stromu, který monilií prakticky netrpí, má dobré meruňky, sám byl dle majitele semenáčkem a zkouším je pěstovat na konečném stanovišti bez přesazování a roubování, zda-li to bude mít na strom díky absenci stresu nějaký vliv (semenáčky jsou údajně odolnější než roubovance). Máte pravdu, že na na závěry bez kvetení a plodů je zatím brzo (stromy mají 5 let).

Jak píšete - i u broskví jsou odrůdy, které trpí kadeřavostí mnohem méně a tolerují ji. Žlutomasé jsem vzdal, zatímco zmíněným bělomasým bez postřiku se mi daří.

Stejně tak u slivoní dnes máte možnost zakoupit rezistentní nebo vysoce tolerantní šarce.

Podobně věřím, že mohu bez postřiku pěstovat odrůdy, které budou odolnější i proti monilióze či mrtvici. Na podzim chci zkoušet ještě Darinu, Clarinu a Mino, když je tu ta možnost (a někdo si dal práci s vyšlechtěním odolnějších odrůd). Naopak chuťově výborné Bergeronky či Velkopavlovickou jsem vzdal... (odešly hned druhý rok spolu s Pinkcotem který je sice odolnější proti mrazu ale asi ne proti monilii). Tyto jsou náchylné, spíše pro podmínky jižní moravy nebo Francie, tak bez postřiku nepěstuji...

Na následky včerejšího mrazu jsem zvědavý. Zatím poškození nepozoruji. Na mém svahu studený vzduch možná stekl do údolí, ale nechci to zakřiknout...

Stromy stejného druhu v řadě jsou sice pro údržbu lepší, ale já se rozhodl jít cestou spíše smíšených kultur, aby se díky překážkám nemoci rychle nešiřily a nenapadly naráz všechny stromy jednoho druhu. Čas samozřejmě ukáže...

Pane Rábek, naprosto s Vámi souhlasím. Mám podobné snahy. Jen nemáme tak velkou zahradu a nemohu si dovolit bujné podnože. Na zahradě máme Velkopavlovickou a Bergeron. Jejich likvidace je již v plánu. Kromě monilie květů je problém i s praskáním a hnitím plodů.Na podzim jsem zasadila Clarinu. Zatím nekvete. Snad za rok. Měla jsem ještě Hilde, ale ta přes zimu zašla, ale asi mou vinou. Na meruňce Mino mi vadí, pokud je to pravda, řídké větvení. Děkuji za typ na Darinu. Stojí asi za vyzkoušení. Refernce zde na www.zahrada.cz jsou dobré.

Zuzka

Opravdu jste velmi naivní.

Ve vašem okolí ještě asi neudeřila moniliová spála. Poté budete stromy likvidovat a sázet další odrůdy- a tak stále do nekonečna s minimálním užitkem. Ale to je vaše věc.

Kdyby jste měl alespoň 50 ks meruněk ve výsadbě přistupoval by jste k tomu jinak!

S těmi broskvoněmi je to podobné.

Ten mulč (štěpky) s náletových dřevin je plný houbových chorob - patří na ohniště a ne pod stromy!

Nechápu jak každý nakonec našel tu správnou kombinaci odrůd - je to zase jen a jen naivita.