Porušenie ochrannej lehoty

Pred týždňom som postriekal marhuľu Horizonom proti hnilobe plodov. Tie boli vtedy úplne zelené. Teraz však začínajú zrieť. Aké dôsledky môže mať Horizon na ľudský organizmus, ak v ochrannej dobe 3 týždne začnem konzumovať marhule?

Najskôr nic, kedze dlzka OL je v rôznych statoch, rôzna. V ČR je tusim iba vami spominany tyzden.

Je to tak... Postřikový fungicidní přípravek ve formě vodní emulze k ochraně řepky proti houbovým chorobám, peckovin proti monilióze, chmele proti padlí chmelovému a pšenice ozimé proti klasovým fuzariózám. Obsah: Tebuconazole 250 g/l Registrované použití: Řepka olejka: fomová hniloba brukvovitých: 0,2–0,3 % (20–30 ml/10 l vody), OL 56, max. 2× Řepka olejka: čerň řepková, hlízenka obecná: 0,2 % (20 ml/10 l vody), OL 56 M, max. 2× Peckoviny: moniliová spála peckovin, moniliová hniloba peckovin: 0,075–0,1 % (7,5–10 ml/100 m2), OL 7, max. 2× - třešeň, višeň slivoň, max. 3× - broskvoň, meruňka

Mám ten leták so zložením. Mňa zaujíma, čo to spôsobí, ak počas ochrannej lehoty, ktorá je 3 týždne budem konzumovať marhule?

Aktuálně to nezpůsobí nic. Tak to nelze formulovat. Asi stejně, jako když budete hodinu denně čichat kouř z výfuku, tak to taky nic viditelného nezpůsobí.

Tebuconazol byl testován ve strašlivých dávkách po velmi dlouhou dobu na různých zvířatech obou pohlaví. Pokud je ho v potravě 5000 ppm po dobu dvou let, asi by potkanovi i koze ublížila i jiná jinak neškodná látka. Představte si, že byste si dlouhodobě do každého kilogramu jídla dávali celé 10 ml balení Horizonu... Takže výskyt nádorových onemocnění, který se prokázal při extrémních dávkách a časech, se asi neprokáže u malých dávek ani za celý život. U menších, ale stále hrozných, dávek byly pozorovány poruchy ledvin a jater, ztráta hmotnosti těla... Ale mnohdy šlo o vratné změny (vyléčitelné). Při testech se zjistilo, že se asi dvě třetiny látky vyloučí rychle stolicí, asi třetina močí a po třech dnech zůstává v těle jen asi 1% Teb., pokud příjem látky nepokračuje. Při dávkování podle návodu výrobce jsme s přijmem o několik řádů níže, než je nebezpečná koncentrace. Osobně věřím, že jde o škodlivost srovnatelnou se škodlivostí limonády. Tím problematiku nezlehčuji. I nadměrná konzumace limonády prý škodí. Taky věřím tomu, že mykotoxiny, vznikající v meruňkách bez ošetření, mohou škodit více. Ještě jeden nepodložený postřeh: myslím si, že se Teb. za teplého počasí aspoň trochu více odpařuje. Jinak by nebyl vůbec cítit.

A čo poviete na psychickú bariéru? Nie každý si s chuťou zmlsne na zrelej marhuli, ktorá bola pred týždňom striekaná fungicídom. Môžete mu 100x vysvetlovať, že mu neublíži, keď si bude denne dávať do každého kilogramu jedla celé balenie Horizonu. Anorganické fungicídy v rozumných dávkach sú prakticky neškodné. U organických sú veľké rozdiely v škodlivosti na ľudské zdravie- podľa druhu účinnej látky. U niektorých fungicídov výrobca varuje pred stykom s pokožkou, alebo priamo upozorňuje na rakovinotvorný účinok. Neviem o tom, že by sa vyvíjané organické fungicídy testovali na ľuďoch. Je to otázka času, kedy sa niečo o negatívnych účinkoch na ľudské zdravie zverejní. Pripúšťam, že jednorazový kontakt s modernými fungicídmi pri predpísanej koncentrácii riedenia by zdravie ohroziť nemal. Ale nie je to zrovna príjemné, keď sa celá rodina dohnačkuje napr. po konzumácii marketových jabĺk, napriek tomu, že boli pred jedlom umyté.

Psychickou bariéru vůči používání pesticidů mám stále, i když zdaleka ne už tak velkou. Některé z nich jako např. Reldan nebo Score tak odporně páchnou, že bych je raději vyhodil do nebezpečného odpadu, než bych je používal k postřikům na ovoce určené později k jídlu. Ale dle vlastní zkušenosti mohu potvrdit to, co napsal Mimmo o hnilobou poškozeném ovoci. Možná, že správný sedlák musí za svůj život sníst "kolečko hnoje", jak se říká, ale to rozhodně neplatí o hnilobou poškozeném ovoci. Výzkumy neustále přinášejí zprávy o škodlivosti něčeho, naopak to, co bylo dříve považováno za škodlivé náhle už tak škodlivé není. Meruňky pokryté strupovitostí nejsou vůbec nic pěkného, ale jednoho či dvou postřiků Horizonem se neobávám. Spíše se domnívám, že "hnačku" dostanu právě z nahnilého plodu, než z nedodržení ochrannej lehoty. Horizon má ale OL jen 7dní, ať už ho aplikujete proti strupovitosti peckovin nebo moniliové hnilobě plodů. Proto je společně s Teldorem jeho používání tak výhodné.

Ono je to usmevne ze nasi slovensky chemici skonstatovali ze nam ten horizon po 7 dnoch este predsa len trosku skodi, a preto my po osetreni musime cakat 21 dni. :(

"Spíše se domnívám, že "hnačku" dostanu právě z nahnilého plodu, než z nedodržení ochrannej lehoty."  Prepáč Petře, ale je to dosť úsmevné tvrdenie. Netuším, kto do takej miery riskuje a konzumuje nahnité plody, istotne vieš, že najviac rakovinotvorná je hniloba na zeleru, ale viacerí sa tu na fóre priznali, že strupovité ovocie radšej ošúpu a s klidným svedomím spapkajú, než aby striekali organickými fungicídmi pred dozretím. Každý podľa svôjho gusta, neberiem ti tvôj apetít a rešpektujem tvoju voľbu. Pokiaľ ide o hnačky po konzumácii marketových jabĺk, písal som z vlastnej skúsenosti. Fungicídy, ktorými sa vo veľkoskladoch ošetruje ovocie proti skládkovým hubovým chorobám, prenikajú cez šupku aj do dužniny. Straty na zisku podnikateľov nemusia predsa spotrebiteľov zaujímat, serióznejšie je zákazníka informovať o chemickom zásahu, aby sa mohol pred kúpou rozhodnúť. Zdraviu škodlivé potraviny sa nesmia uvádzať do obehu! To predpokladám uznáš.