Poraďte prosím laikovi se zanedbanou meruňkou

Dobrý den, k jižní stěně garáže jsem si vysadil meruňku. Dal jsem ji jen asi 40 cm od zdi a měl v plánu, že ji budu částečně tvarovat na placato aby kopírovala stěnu garáže a v létě využívala odražené teplo. Teď už mi to jako tak dobrý nápad nepříjde

Merunňku budu mít teď třetí rok ale nějak jsem podcenil její loňské přírustky.Poraďte prosím, zda s tím něco lze udělat a kdy. Jen dodám, že strom má letos poprvé nasazeno na květy a to v dolní části hned u kmene a potom na vsech těch dlouhatánských přírustcích.

minulý rok když mela asi 50cm přírustky, tak jsem všem uštípnul vrcholový pupen v domění, že prestane hnát to výšky, ale většinou se větvička rozdvojila až roztrojila a prirostli ještě metrové přírustky.

proto prosím o radu

děkuji

Nezkracuj a tvaruj-paví ocas by to pak mělo připomínat.

děkuji za tip, přidělám tedy na stenu garáže nejaký rošt, a stromek budu co nejvice rozevírat a placatit na stěnu.

A k čemu ten rošt bude dobrý? Abyste si ukrátil dlouhou chvíli?

vykopat a přesadit jinam, dokud to jde s minimem úsilí a maximální šancí na úspěch.

40 cm od základu je žalostně málo jak pro odstup korunky od stěny, tak pro odstup pařezu od základu.

Při přesazování zkraťe větve do 1/2 dvouletého dřeva (předloských letorostů).

uvedu blíže do situace: stromek je na malé okrasné zahrádce ve městě a tak přesazení jinám nepřichází v úvahu.Někdo pěstuje na balkoně v květináči pro radost rajčata, a přitom v záhonku by jim bylo rozhodně lépe.Ale dělá to spíše pro radost. Přesně na tomto místě jsem měl cca 7 let jinou meruňku a dle mého názoru plodila uspokojivě.Ale když přerostla, tak jsem ji tak neodborně zkrátil, až z toho dostala mrtvici a bylo po ní. Tedy nechci aby to vyznělo, že chci vyvolat hádku, prostě stanoviště mám jen toto a několik let nazpět to takto fungovalo.

Pokud meruňku neostříhám, a pokud na těch tenkejch - květníma pupenama obalenejch vetvičkách něco vydrží, tak budu muset stejně každou větev vyvázat, jinak se zlomí. No a proto mě napadl ten rošt.

S tím roštem to není úplná blbost. V tomto případě by to však mohla být spíše drátěnka. Před necelým rokem jsem tady někde dával fotku starší meruňky, výšky 5+, která je vysazena, jak jsem dodatečně zjistil, asi jen 90 cm od mohutné budovy. Přesněji řečeno, asi není vysazena, ale je to náhodný semenáč. Meruňka stále bujně roste, ale každoročně ji někdo ze strany od budovy ořeže motorovou pilou (bez zamazání ochranným prostředkem). Chtěl bych zdůraznit, že toto umístění nepovažuji za správné, ale meruňka tam může žít a plodit mnoho let. Postřik asi nebude dělat fasádě dobře, ale kořeny mívají meruňky mělké, takže by nemusely poškodit základy ani po mnoha letech. Výhodou tohoto podivného umístění je vysoká odolnost proti mrazu.

Ještě bych chtěl dodat, že vaše meruňka není zanedbaná a vy pro mě nejste laik, protože jste si to už jednou vyzkoušel a nemáte lepší možnost.

Jen bych dodal, že v Tyrolích a Korutanech je k vidění dost příkladů, kdy jsou ovocné stromy a velmi často meruňky, doslova nalepené na zdech, pěstované jako palmety nebo se o to alespoň jejich majitelé snaží a velmi dobře tak v květu odolávají u vyhřátých zdí jarním mrazíkům.

Asi takhle. pokud budete obmněňovat meruňku každých 7 let, tak je 40 cm použitelné. Ale pokud ji tam chcete mít 15+ let, tak je dobré jít na 80-120 cm od základu. Dále podél základu provést stvebně-technické opatření ve formě neúživné deformační zóny vyplněné kačírkem. Pokud tedy nechcete a nemůžete přesazovat, nechte to tak být. Kořeny vždy korespondují s korunkou a tedy potlačíte-li růst korunky (donutíte přeplozovat), tak prodloužíte dobu, po kterou bude moci stromek na místě zůstat.

Takže uděláte si drátěnku a krajové větve stéhnete k vodícímu drátu téměř k vodorovné (naznačeno zeleně). Pokud mají květní pupeny, tak je nebudete nijak stříhat. Ve vodorovné a plochých úhlech nejsou úzké vidličky chybou, protože nejsou namáhány na rozštípnutí (jak je tomu při strmých úhlech). Naopak rozvidlené středové výhony odstrníte těsně nad plodonosným obrostem tak jak je naznačeno červeně (pokud by korunka nebyla plochá, tak je to ekvivalent kotlovité korunky). Z toho co vyroste opět v středu korunky můžete napřesrok zapěstovat další horizontální patro k vodícím drátům cca v úrovni překladu (nadpraží) okna. Osobně bych pro to vrchní patro volil dráty dva, jeden cca 40 cm od zdi a druhý dále, tedy 80 až 100 cm od stěny.

A ohledně přesazení - opravdu by stromek nešel dát alespoň o dalších 40 cm od zdi, tedy kmínek nejprve 78 cm kůrou od fasády a v době kácení min 66 cm od fasády?

Je tu ještě jeden aspekt. A to sázení stromů (jakýchkoli) těsně ke zdi domu, stavaři na to mají trochu jiný pohled. Pokud se plánuje sázení těsně vedle základů, mělo by se na to pamatovat už při stavbě domu. Mnoho lidí se zhlédne v plošných tvarech stropmů na domovních zdech, které vidí na dovolené v Alpách, Tyrolech, Itálii. a pak si takto stromy sázejí doma. Taky na skalnatých podložích je situace trochu jiná než na - u nás běžnějších -  naplaveninách, píscích a jílech.  Asi bych s výsadbou takového stromku váhal, naštěstí garáž není nedražší součástí stavby.