Meruňky a podnože

Dobrý den všem. Sháním meruňku do menší zahrady - klidně dva stromky. Měli jsme VP, docela hezky rodila, ale loni ji bohužel zničila mrtvice :(Stromek vydržel 9 let... Nevím, jaká podnož je lepší - ohledně náchylnosti uvádějí že St.Julien.. často se prodávají na myrobalánu nebo zelené renklodě, nebo na semenáči... co je montclear za podnož už nevím. Zahrada má n.v. 400m, půda je středně propustná s příměsí opuky. Chtěli bychom dvě odrůdy tak, aby rodily každá jindy. Poradí někdo? Preferovala bych samosprašné i když v okolních zahradách někteří lidé meruňky mají. Poradí někdo jaké odrůdy vzít a na jaké podnoži? 

Kazdopadne sa oplati mat odrodu odolnu šarke a inym chorobam. Napr Harlayne, je aj chutovo dobra.Myrobalan si poradi v suchsich rokoch a horsej pode lepsie nez ine podnoze.Ak sa budu opakovat suche leta bude sa hodit.Uz tu tusim pan Fiala pisal ze mu marhule na tych novsich poddpnkoch ako monclare a spol rychlo odchadzaju.

Mezi drobnopěstiteli je rozšířený názor, že meruňky na vlastních semenáčích brzy odcházejí na apoplexii, což nám ty nejstarší stromy při odstraňování pařezů nepotvrzují. Při dvou odrůdách bych určitě zařadil jednu ranou (Leskora, Radka, Aurora) a jednu s pozdějším dozráváním (Bergeron, Harogem, Leala, Darina). Do menší zahrady je žilienka vhodnou podnoží. Záleží na tom, kolik prostoru chce zadavatel vlákna meruňkám věnovat.

Slivkové podpníky predlžujú životnosť stromu marhule, ale to platí najmä pre prípady, keď sa výsadba realizuje v nevhodných podmienkach - ťažká pôda alebo vysoká hladina spodnej vody alebo chladná / vlhkejšia klimatická oblasť. Avšak na hlbokých sprašiach v teplej a suchej oblasti bez doplnkovej závlahy je najlepší marhuľový semenáč.

Čo sa týka vášho prípadu, treba si zodpovedať, koľko námahy Ste ochotná tomu stromu venovať, či máte doplnkovú závlahu, či ste na kopci alebo v mrazovej polohe, či na okolí riadi šárka a či Ste pripravená na chemickú ochranu voči moníliovej spále. Slabé podpníky prinesú ne jednotku plochy viac úrody než myrobalán alebo semenáč, avšak to len za predpokladu, že máte vynikajúco zvládnutú výživu, závlahu, chemickú ochranu a nie ste v mrazovej polohe. Semenáč či myrobalán sú menej výnosné (na plochu), ale sú aj menej náročné na starostlivosť, na vysokom strome pri jarných mrazoch niečo z plodov prežije aspoň na vrchu, vysokokmeň znižuje intenzitu infekcie monil. spálou, lebo pod ním lepšie prefukuje a len malá časť koruny sa počas noci orosí.

Ja osobne mám nejlepšie skúsenosti s myrobalánom + medzikmeň z ušľachtilej slivky cca 1,3-1,5m + samotná marhuľa. Ak nemáte veľa priestoru, možno by som skúsil silnejší podpník a odrodu s vertikálnejším charakterom rastu - napr. Leskoru (z tých skorších) a Bergarouge (neskoršia, vraj odolnejšia k neskorým mrazom).

Trnavsko 145 mnm.   

Po koľkých rokoch začína rodiť marhula na myrobaláne?

Až se jí zachce.

U mňa v 3-ťom roku zakvitli prvýkrát skutočne bohato. Ale nejaké kvety boli už aj v 2. a niečo aj v 1.roku. Poriadna úroda ale vďaka jarným mrazom ešte nebola, tento rok sa to snáď konečne podarí, mám kvetné puky v zóne >3m od zeme.

Samozrejme, závisí aj od odrody. Tradičné odrody ako napr. Maďarská sú s nástupom (plnej) plodnosti oneskorené oproti tým modernejším.

Trnavsko 145 mnm

Děkuji za cenné rady. Pokud jsem dobře pochopila, tak na myrobalánu by měla mít meruňka delší životnost. Půdu máme dobrou, sucho ani přemokření nehrozí. Na zahdadu jezdím často, takže v době sucha vydatně zalévám i stomky. Meruňky budou pro naši vlastní potřebu. Tu VP jsem ošetřovala jarními postřiky proti té mrtvici. Ale jednou jsem to nějak nestihla a první rok odešla jedna větev (tu jsme odřízli a ošetřili ránu voskem. Pak to ale postupovalo dál, kůra pukala a vosk to bohužel nespravil - loni meruňka chytla mrtvici skoro celá. Na jedné vetvi rodila, ale plody byly špatné, zachlé od pecky. Stom sice obrazil, ale mám obavu, že už nebude zdravý a plody už nebudou dobré. Musí jít pryč a na jiné místo nyní už raději dvě meruňky. O Bergeronu a Leskoře jsem uvažovala a asi budu shánět tyto dvě. Naše VP měla ještě jednu vlastnost - plody byly sice vynikající, ale když hodně zapršelo, tak pukaly a mohla jsem zbytek úrody vyhodit... Takže bych byla i vděčná za nějakou odrůdu, která není náchylná na pukání plodů při dešti.

Kopíruji z internetu - podnože meruněk :    v zahradnictví uvádějí podnože myrobalán, zelená ryngle a St.Julien. Do okrajové oblasti je snad lepší ta zelená renkloda? Údajně je životnější než myrobalán?

 Až na některé výjimky platí, že meruňkové podnože jsou vhodnější do teplejších poloh,

úrodných, středních a lehčích půd. Podnože slivoňového původu se zase lépe vyrovnávají
s horšími polohami, těžšími, často i zamokřenými půdami. Do okrajových oblastí je velice
vhodné vysazovat meruňkové stromky na slivoňových podnožích, roubovaných v korunce.
Takové výpěstky tolik netrpí namrzáním kmínku, a tím i vzniku mrazových desek, kmínek je
odolnější nekrózám. Málokterý školkař takový materiál však produkuje.

Uvedené v zásade súhlasí s mojimi skúsenosťami. Až na tú životnosť u ringlóty oproti myrobalánu. Ja mám práveže skúsenosť, že stromy na ringlótových podpníkoch vydržali najkratšie.  Myrobalány mi prakticky neprodukujú výmladky, sú z rôznych zdrojov, nemyslím si preto, že to je spôsobené odrodou myrobalánu. Avšak sadím stromček hlbšie ako bol v škôlke - tak, aby hlavné korene pri výsadbe boli v hĺbke aspoň cca 25 cm (dĺžka rýľa). Potom aj v neskorších rokoch môžete obrábať pôdu v okolí stromu bez toho, aby ste poškodili korene. Tie totiž nechú ísť veľmi nad úroveň tých hlavných. Miesto štepenia marhule musí byť aspoň 20 cm nad povrchom pôdy (a čím vyššie tým lepšie). Ak je totiž miesto štepenia na úrovni pôdy, hrozí, že sa vám strom v mieste štepenia zlomí, lebo pri vetre najviac namáhané je práve oblasť kmeňa na úrovi pôdy. Časť pod pôdou je fixovaná, časť nad pôdou je ohýbaná. 

Marhule na myrobaláne so slivkovým medzikmeňom som kúpil u p. Zíbala v Strážnici. Je to vynikajúca vec - slivkový kmeň je krásne hladký a svetlý (narozdiel od marhuľového), čo počas zimy a prudkého striedania teplôt na jar je výhoda. Od viacerých som počul tradovaný názor, že čím viac slivkového dreva na marhuli, tým dlhšia životnosť.

Trnavsko 145 mnm