Meruňky a podnože



host - 204.75 (?)
12.8.2018 19:35

Áno máte pravdu, v pôdnych mapách je moja pôda klasifikovaná ako lužná pôda oglejená. Je to západný okraj vážskej nivy (od historického koryta Dudváhu cca 400-500m, od historického koryta Váhu cca 3-4 km) na styku s Trnavskou sprašovou tabuľou. Asi 100-150m západne už je +15m spraše a na nej černozem. Predel medzi týmito pôdnymi typmi je veľmi prudký. V hĺbke cca >20cm mám čisto pôvodnú pôdu, ten vrch je miestami trochu navýšený a pomiešaný s navážkami čistej spraše (nie černozeme), lebo tu kedysi často bývali záplavy, takže tam kde boli stodoly sa naviezla spraš aby sa zdvihol terén. Keď sa to neskôr rušilo, spraš sa rozhrnula a premiešala s pôvodnou pôdou. Ale tej spraše zas až tak veľa nebolo, štruktúrne je to skôr len mierne vylepšená tá pôvodná pôda. Hlbšie ako tých 20 cm sa zvyšuje podiel ílu, často možno naraziť na taký až modro-sivý, miestami červeno-hnedo žíhaný. Sú to tie najjemnejšie ílové čiastočky, čo sem kedysi počas záplav priplavilo, žiaden piesok, ten sa usadil bližšie ku korytu. Túto spodinu možno bez problémov použiť na hrnčiarske účely, takže pre záhradnícke účely to nie je zrovna ideál. Ale má to tú výhodu, že aspoň drží vodu. Aktuálne (následkom sucha) máme spodnú vodu cca 2m pod povrchom, kedysi (15 rokov dozadu) bola cca 1,5m. Kým nebol zregulovaný Dudváh, Váh a odvodnené (zmeliorované) okolité polia, bolo to ešte menej.

Je tu celkovo problém pestovať kôstkoviny na štandardných podpníkoch. Čerešniam na vtáčnici časom vyhnije pre nedostatok vzduchu hlavný koreň a potom rýchlo uhynú. Broskyne na semenáči uhynú po 3-4 rokoch, čiastočne aj pre vysoký obsah vápna v pôde. Kým neprišla vo veľkom moníliová spála, marhule na semenáči zvykli vydržať cca 10-15 rokov, lebo im viac vápna vyhovuje, potom náhle odumreli (asfyxia koreňov). Ja som vychádzal z toho, čo som videl, že dobre prosperuje na medziach a brehoch odvodňovacích kanálov - rôzne druhy myrobalánov. Vraj pri robení tých kanálov sadili slivky štepené na myrobalánoch, slivky časom uhynuli, zostali myrobalány. Myrobalán, ideálne so slivkovým medzištepením, sa tu osvedčuje, tiež veľmi dobre ide aj St. Julien a predpokladám že aj iným slivkovým podpníkom by sa tu darilo. Broskyne mám na GF677, tiež bez problémov, bez chlorózy, vitálne.  Sused má marhule na semenáči už vyše 15 rokov a aj Cresthaven na semenáči, ale dosť tieto stromy dopuje koreňovou aj foliárnou výživou mikroelementami. Aj napriek tomu je jasný rozdiel medzi slabozeleným Cresthavenom so slabým glejotokom a tmavozelenými ostatnými broskyňami na GF677.

Slivkové podpníky by som určite odporúčal. Preštepovanie pôvodných myrobalánov možno ako dočasné riešenie, kým začnú rodiť stromy štepené na selektované druhy slivkovín. Tie myrobalány čo máte totiž jednak môžu mať zlú afinitu s marhuľami/broskyňami (to by sa dalo zlepšiť slivkovým medzikmeňom), môžu tvoriť silno výmladky, rásť prisilno, byť infikované šarkou.  GF677 oficiálne do zamokrených pôd nepatrí, ale ja by som ju skúsil aspoň na pár kusoch, lebo oficiálne nepatrí ani do ťažšej pôdy a u mňa pritom prosperuje vynikajúco.

Trnavsko 145 mnm   

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4   
                     
host - 248.237 (?), 13.3.2018 9:40

Paní Fišerová (roz. Mazánková) vzpomínala, že meruňky roubovali na odkopky/pláňata švestek, které jim nosili cestáři.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 137.210 (?), 13.3.2018 9:47

Zapomeňte na choulostivou a teplomilnou Robadu, pořiďte si raději osvědčený Bergeron, Goldrich,nebo některou další z osvědčených odrůd (Leskora, Karola,veselské Veharda, Veselka) atd.Dřív se meruňky pěstovaly na meruňkových semenáčích, semenáčích durancie a myrobalánu.Na jižní Moravě není problém vidět 100-leté nádherné meruňky, ale už tam je to "okrajová oblast" pro pěstování meruněk.wink

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 34.41 (?), 13.3.2018 12:28

Takže Bergeron a raději na myrobalánu, aby měl šanci mít delší životnost? Koukala jsem že tady v okolí mají Bergeron jen na zelené ryngli frown 

PS :  Vidíte, ohledně té robady píší že je i do okrajových oblastí - asi chtějí prodat... děkuji za každou reakci, zatím stále vede Bergeron. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Jiří 1968 - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1422) - 137.210 (?), 13.3.2018 13:25

Bergeron má s myrobalánem špatnou afinitu(srůst s podnoží),proto bych doporučil spíš Z.R nebo St.J.Mi tady Bergeron prospívá více jak 20 let na meruňkovém semenáčí, na nic moc půdě.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 48.25 (?), 15.3.2018 6:25

Děkuji mnohokrát. Tak už je mi jasné, že ji na myrobalánu skoro neprodávají. Je k sehnání spíše na zelené ryngli. Tak pořídíme tedy Bergeron na zelené ryngli :) 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 234.27 (?), 13.3.2018 21:54

pořiďte si raději osvědčený Bergeron, Goldrich, nebo některou další z osvědčených odrůd (Leskora, Karola, veselské Veharda, Veselka)

Goldrich je dosť citlivý na moníliový úžeh a na mráz tiež nie je moc odolný.  U nás v okolí sú dva 8 ročné stromy. Minulý rok nemali ani jeden plod kvôli jarným mrazom.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 212.49 (?), 12.8.2018 18:29

Dotaz na pána Trnavsko 145mnm nebo kdo má zkušenosti.

Píšete kdesi,  že pěstujete peckoviny na oglejené půdě u řeky. Oglejená = zamokřená hlavně v zimě.

Zkouším vysazovat meruňky i broskve na různých místech, jeden pozemek je v nivě řeky - 235mnm - o něco dále od řeky, asi 300 metrů. Po zimě je tu nejvyšší hladina spodní vody - 50cm pod povrchem, na konci léta hladina 90cm pod povrchem. Luční porost ornice 20cm, dalších 30 cm těžší zem, ještě dostatek hlíny, dále hlouběji je jílu více a spodní voda. Jak jste na tom s hladinou vody vy, kolik máte? Má smysl přeočkovat původní myrobalány na meruňky a broskve?  Divoké myrobalány tu dorůstají plné velikosti, zamokření jim nevadí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 204.75 (?), 12.8.2018 19:35

Áno máte pravdu, v pôdnych mapách je moja pôda klasifikovaná ako lužná pôda oglejená. Je to západný okraj vážskej nivy (od historického koryta Dudváhu cca 400-500m, od historického koryta Váhu cca 3-4 km) na styku s Trnavskou sprašovou tabuľou. Asi 100-150m západne už je +15m spraše a na nej černozem. Predel medzi týmito pôdnymi typmi je veľmi prudký. V hĺbke cca >20cm mám čisto pôvodnú pôdu, ten vrch je miestami trochu navýšený a pomiešaný s navážkami čistej spraše (nie černozeme), lebo tu kedysi často bývali záplavy, takže tam kde boli stodoly sa naviezla spraš aby sa zdvihol terén. Keď sa to neskôr rušilo, spraš sa rozhrnula a premiešala s pôvodnou pôdou. Ale tej spraše zas až tak veľa nebolo, štruktúrne je to skôr len mierne vylepšená tá pôvodná pôda. Hlbšie ako tých 20 cm sa zvyšuje podiel ílu, často možno naraziť na taký až modro-sivý, miestami červeno-hnedo žíhaný. Sú to tie najjemnejšie ílové čiastočky, čo sem kedysi počas záplav priplavilo, žiaden piesok, ten sa usadil bližšie ku korytu. Túto spodinu možno bez problémov použiť na hrnčiarske účely, takže pre záhradnícke účely to nie je zrovna ideál. Ale má to tú výhodu, že aspoň drží vodu. Aktuálne (následkom sucha) máme spodnú vodu cca 2m pod povrchom, kedysi (15 rokov dozadu) bola cca 1,5m. Kým nebol zregulovaný Dudváh, Váh a odvodnené (zmeliorované) okolité polia, bolo to ešte menej.

Je tu celkovo problém pestovať kôstkoviny na štandardných podpníkoch. Čerešniam na vtáčnici časom vyhnije pre nedostatok vzduchu hlavný koreň a potom rýchlo uhynú. Broskyne na semenáči uhynú po 3-4 rokoch, čiastočne aj pre vysoký obsah vápna v pôde. Kým neprišla vo veľkom moníliová spála, marhule na semenáči zvykli vydržať cca 10-15 rokov, lebo im viac vápna vyhovuje, potom náhle odumreli (asfyxia koreňov). Ja som vychádzal z toho, čo som videl, že dobre prosperuje na medziach a brehoch odvodňovacích kanálov - rôzne druhy myrobalánov. Vraj pri robení tých kanálov sadili slivky štepené na myrobalánoch, slivky časom uhynuli, zostali myrobalány. Myrobalán, ideálne so slivkovým medzištepením, sa tu osvedčuje, tiež veľmi dobre ide aj St. Julien a predpokladám že aj iným slivkovým podpníkom by sa tu darilo. Broskyne mám na GF677, tiež bez problémov, bez chlorózy, vitálne.  Sused má marhule na semenáči už vyše 15 rokov a aj Cresthaven na semenáči, ale dosť tieto stromy dopuje koreňovou aj foliárnou výživou mikroelementami. Aj napriek tomu je jasný rozdiel medzi slabozeleným Cresthavenom so slabým glejotokom a tmavozelenými ostatnými broskyňami na GF677.

Slivkové podpníky by som určite odporúčal. Preštepovanie pôvodných myrobalánov možno ako dočasné riešenie, kým začnú rodiť stromy štepené na selektované druhy slivkovín. Tie myrobalány čo máte totiž jednak môžu mať zlú afinitu s marhuľami/broskyňami (to by sa dalo zlepšiť slivkovým medzikmeňom), môžu tvoriť silno výmladky, rásť prisilno, byť infikované šarkou.  GF677 oficiálne do zamokrených pôd nepatrí, ale ja by som ju skúsil aspoň na pár kusoch, lebo oficiálne nepatrí ani do ťažšej pôdy a u mňa pritom prosperuje vynikajúco.

Trnavsko 145 mnm   

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 212.49 (?), 12.8.2018 20:32

Děkuji za vyčerpávající odpověď.

Přesně to samé složení půdy v okolí řeky jsem objevil taky. Pod horní vrstvou - jílovitá červenohnědá půda, na slunci když uschne tak ještě více zčervená, je v ní i podíl štěrku a kamení, nevím jestli se jedná o vápenatou půdu. Z hloubky asi 60cm jsem zkoušel z ní vytvořit cihlu, ale nedostačoval podíl jílu, pořád moc hlíny - praskala a drobila se. Hlouběji je jen šedý jíl, asi 1m pod povrchem, to už pod hladinou vody - asi 50% podíl, a 100% šedo-modrý jíl s příměsi jemného štěrku a kamení je v hloubce 1,5m - z toho lze udělat jednoduchou keramiku.

Hladinu spodní vody nemáte zas tak vysokou, jak jsem se domníval, spíš to vypadá u vás na dost těžkou jílovitou půdu, která nesouvisí s výškou hladiny spodní vody - tedy konkrétně co se týče vašich problémů s podnožovými semenáči.  Protože 2 metry hladinu spodní vody mám v zahradě a kousek s cca 1,5m spodní vody jsou vidět staré broskve,, z pecek" obsypané plody, vedle obrovský ořešák, staré meruňky i 30 let jsou v okolí taky na semenáčích. Ale půdu nemáme v dědině oglejenou, ale tak středně těžkou možná povrchově i lehčí s příměsem štěrku / písku. Oglejená je až v nivě řeky, místy i trvale zamokřená - glejová.

Kupovat podnože jsem nechtěl, jen pozoruju u řeky a v okolí ty bujné myrobalány, ale jsou nakyslé, tak jsem byl zvědav, jestli meruňky po přeočkování taky tak porostou, jen hladina spodní vody 50-90cm pro kombinaci myrobalán / meruňka, bude asi přiliš.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika