Oba poněkud protichůdné názory jsou velmi rozumné. Záleží na vás. Já bych se podělil se svou současnou zkušeností z teplých krajů (SZ Bulharsko). Podobně by se však dalo postupovat i v chladnějších lokalitách, jen snad pomaleji. Dvouletou meruňku jsem po postupném moniliovém uschnutí uřezal kousek nad místem štěpování. Z výmladků, které tam už začínaly rašit, jsem vybral jeden a nechal ho růst. Podle listů je podnož naprosto zdravá (bez šarky apod.). Proto ji nebudu ničit. Pahýl jsem v červnu silně přihnojil kompostem a zalévám ho. Už proto, že z kompostu vyrostl meloun a nasazuje první plod. Za dva měsíce po řezu vyhnala slivoňová podnož 150 cm výhon s asi 20 větvičkami. Dnes jsem si všiml, že v místě štěpování vytlačilo kambium podivnou hmotu a z ní roste asi původní odrůda. Mezitím jsem po rychlé stratifikaci vypěstoval z letošních meruňkových pecek několik semenáčků. Na jaře naštěpuji na terminál původní ranou odrůdu a na vodorovné větve očka ze semenáčků stejné odrůdy. Možná na jaře 2021 tyto "nové odrůdy" zaplodí. Terminál zůstane a nejlepší odrůda možná také.
