Bio hnojení meruněk, broskví, slivoní, třešní, jablek, kiwi, borůvek

Pane Vysloužil děkuji za konkrétní radu :) Mirek pro mě BIO znamená přírodní to jest vše co si vypěstuji na zahrádce bez použití chemie. Tak jak to dělali naši pradědové.

U kyselomilných+vápnostřežných rostlin je Bio problém.  Králičí hnůj je podle mne nevhodný. Základem hnojení kanadských borůvek musí být pravidelná dodávka surové baltské rašeliny a dusíku ve formě rohoviny. Jako NP hnojivo pak přidávat do zálivky močůvku (samostatně jímaná a prokvašená moč). Ze statkových hnojiv pak nejkyselejší je kejda, ale tu je dobré dát ve formě sorbované na kompostované piliny.

zdravím,

využívám tohoto tématu k vlastnímu dotazu - k opravdovým slepičákům nemám přístup, jaká je tedy kvalita granulovaného slepičího trusu z obchodu? Má to odpovídající efekt? Ev. neporovnával někdo zkvašený slepičák domácí výroby a kupovaný ze sáčku?

zajímalo by mně totiž, dá-li se takové hnojivo - myslím to kupované - vyrobit bez ztráty podstatné části amoniakálního dusíku..?

P.S. v minulosti jsem likvidoval roky nepoužívanou králíkárnu, byl tam  králičí hnůj (vysušený)  který skončily v záhonu a řekl bych, efekt nic moc.

Granulovaný slepičí trus používám, soused zase slepičáky. Nepozoruji žádný významný rozdíl mezi jeho a mojí úrodou. Kdybych měl slepice, používal bych slepičince, protože jsou zdarma. Slepic nemaje, kupuji granulované za 200,-Kč/25kg bez certifikace, či za 150,-/12kg s certifikací. Oboje můžu jedině doporučit. Všechny jsou původem z Holandska, české slepice s... u asi radioaktivní h... a, které nelze zpracovávat, bo jinak si to neumím vysvětlit. VJK

Proč musí být rašelina baltská, kterou bylo nutno dovézt přes půl Evropy, a proč nelze použít českou? VJK

Protože česká se pro zemědělství netěží (těží se pouze pro balneologické použití). Baltskou rašelinu prodává i Rašelina Soběslav.

To máte mylné informace, Rašelina Soběslav prodává samozřejmě českou rašelinu, v balení 10-70l a volně loženou. Baltskou prodává v balení 250l. VJK

A kde ji těží??

Menší část u Hory sv. Šebestiána v Krušných horách, větší část někde u Jindřichova Hradce nebo na novohradsku - tam ale přesné lokality neznám, nebyl jsem tam. VJK

Ano, pane VJK, to vše jsou lokality, kde se těží rašelina slatinného a přechodného typu.

Vrchovištní rašelina se celoevropsky balí do hranolů o objemu 200 nebo 250 litrů. Tyto balíky se v nejlepších oblastech přímo odřezávají z ložiska a po vyschnutí jen vsunou do "preservativu". Z horších ložisek se vrchovištní rašelina drtí, třídí a lisuje, To už není tolik Bio. Většinou se pak prodává i jako volně ložená. Bio je ta, co má na obalu v rohu drobným písmen napsáno "Balil Plantcote Litva" přestože velký nápis bude německý nebo AgroCS.