Tedy, to je rychlost. Myrobalány drobnoplodé 2-3 mám na zahradě, ale uvažoval jsem roubovat vhodné semenáčky v myrobalánovém křoví po zaniklé švestkové aleji. Je jich hodně. Pak přesazení. Ty s většími plody mi ožral venku zajíc, pak jsem je přesadil a lepší použil pod ryngle a zbylo cca 10 chudáků. Drobnoplodé ale vzrůstné mladé ryngle mám ve dvou skupinkách na zahradě. Zahradu nemám dlouho. Nechtěl bych je, jen tak vykácet ani přesazovat, ale použít na místě jako podnože a vykácet potom podle výsledků roubování (i pro švestky). Již plodí a myslím si, že bych tak ušetřil čas do plodnosti roubovanců. Proto moc nechci ani očkovat (roubovat) slabou podnož.
     V mém okolí, západní výběžek Znojemska, se meruňky nepěstují. Poslední dobou se tu ale v zástavbě meruňkové stromky vysazují. Letos jsem v okolí viděl jen dvě pěkně zaplozené meruňky. Jeden vysazený, už vzrostlejší, mladý strom s červenými plody, které dozrály naráz a semenáč o který se zajímám. Je starší, takže místní podmínky desítky let snáší, říkají o něm  „je slitá každý rok“, ovoce je velké, chutná mi a dozrává postupně. Z odrůd mám zasazený Bergeron a Leskoru. Tak chci s nimi ještě vyzkoušet semenáč.
     Studená veranda a roubovat myrobalán v kbelíku. To mě nenapadlo. To by možná šlo i za tu kůru. „Takže o velikosti kbelíku“. Meruňkové rouby se tedy nedaří do mízy uchovat. Ale u třešní to „s odřenýma ušima“ jde. U plátkování i sedélkování mi připadá, že podnož silná cca 2,5 cm už bude k roubu moc tlustá. Tedy tlustá kůra podnože a slabá kůra roubu a trefit se kambiem. Proto jsem sedélkový roub u jabloně a švestky raději zastrkoval za kůru. Ale to už je zase za mízy. Mikrotén používám u třešní (u švestek). Je to výborná pomůcka. Ten rozštěp na fotkách pana Petera mě láká, protože sílu podnože odhaduji na 3 cm. A myrobalán ledacos vydrží.
    A co odběr roubů? Jsou vánoce, +10 stupňů a za poledne na slunci mi větve připadají teplé. Je správný čas?
    Děkuji za všecky inspirativní rady. JG