Mrkev obecná běžně roste na našem území volně v přírodě jako dvoudomá bylina. To, co pěstujeme v zahradách, ale není tato divoká forma mrkve, nýbrž z ní vyšlechtěný kultivar Mrkev obecná setá. Mrkev (setou) nepěstuji a proto s její schopností přezimovat nemám žádnou praktickou zkušenost. Ale jako známý teoretik mohu s chutí sobě vlastní poskytnout nějaké své teorie: Mrkev pro svůj zdravý růst vyžaduje lehkou, vzdušnou a nezamokřenou zeminu, s neutrální až lehce zásaditou reakcí. Špatně roste, či vůbec neroste, v hutném zamokřeném jílu. Myslím si tedy, že pro zdárné přezimování venku v našich končinách nebude tím hlavním faktorem mráz jako takový, ale právě míra vlhkosti a dostatek vzduchu kolem kořene. Rovněž si myslím, že pro zdárné přezimování venku budou příznivější stabilní teploty pod nulou (až do určité teplotní hranice samozřejmě), než trvalé teploty nad nulou, případně i časté cyklické zamrzání a rozmrzání půdy. To z důvodu houbových infekcí. Pokud je půda těžká, jílovitá a zamokřená, má podle mého názoru mrkev mnohem méně šancí na přežití. Co jsem chtěl vlastně říci? Že nelze a priori tvrdit, že mrkev VŽDY a za jakýchkoli okolností zimu venku přežije (což zde ale nikdo netvrdil) a na druhou stranu ani nelze a priori tvrdit, že mrkev zimu venku schopna přežít není - za žádných okolností, tedy NIKDY. Mám pocit, že toto druhé tvrzení se zde objevuje. Naprosté jasno by určitě vnesl p. Bred_ik, pokud by se diskuse účastnil.
PS: A co má vlasně společného mrkev s meruňkami? Že by barvu?