Uschovávám rouby stejně jako JJM - zapíchnuté v zemi na stinném místě. Za nejlepší prevencí uschnutí či vyrašení považuji jejich včasné nařezání (v prosinci) a brzké naroubování(začátkem března). Při dodržení těchto intervalů není třeba rouby skladovat nijak, mohou zůstat ležet nastříhané pod stromem. To samozřejmě nedělám, jednak kvůli vzniklému nepořádku, navíc by takové rouby nemusely vydržet do doby štěpování za kůru.
Štěpovat peckoviny "ze stromu na strom" v předjaří sice lze, ale s prosincovými rouby mívám ujímavost lepší.
Roky zavržené roubování do rozštěpu jsem v posledních letech trochu oživil. Používám ho jenom u peckovinv hlubokém předjaří v případech, kdy na silné podnoži nejsou vhodné letorosty pro kopulaci a slabší rouby by nevydržely svěží do května k roubování za kůru. Srůst a ujímavost je překvapivě dobrá, vadí mi obtížnější hojení velké rány v rozštípnutém dřevě.