Do rozštěpu roubuju jen zelené výhony (meruzalka, růže, moruše, citrusy apod. a vždycky žiletkou). U plně dřevitých roubů se mi podnož nožem spíše rozlomí než rozřízne a kontakt pletiv není dobrý. Musel bych mít mimořádně ostrý nůž. Dneska jsem si všiml, že jsem poslední roub peckovin odebral 9.4.2013 na broskvoni a narouboval jsem ho do broskvomandloně kopulací. Všechny výhony na podnoži byly odstraněné a místo roubování i s roubem bylo 3 týdny omotáno fólií (bez vody). Už druhý den ráno je uvnitř fólie jemná rosa, která nedovolí zaschnutí roubu. Podobně to dělám u meruněk, slivoní nebo třešní, ale obvykle dříve (v březnu). Pokud mám málo podnoží (cca 20), nechávám je rychlit v kýblech v zimní zahradě a roubuji je už v lednu a únoru čerstvými rouby z venku. V tuto dobu taky uvnitř očkuji tomel a moruše. Je to pohodlné a spolehlivé. Ořechy neumím a dost mě to mrzí.