Připojit reakci
Text příspěvku, ke kterému připojujete reakci:

Děkuji, pane Mikeši, za Váš zájem o téma meruňky a broskvoně. Proč je nepěstovat, když je v těchto podmínkách pěstovat lze. Samozřejmě, že nejvíce lidí má ve svých zahradách jabloně a nejenom tady. U mě je problém obrácený. Mám potíže dopěstovat právě jabka, narozdíl od peckovin. Už se mi ani nechce zkoumat, jestli je to z větší míry díky napadení obalečem nebo vosami. Bydlím v severovýchodní části města. Poměr mezi počtem pěstovaných stromů meruněk a broskvoní si netroufnu odhadnout. Meruňky i broskvoně jsou tady všude k vidění. Např. sousedovi, odmítajícímu jakoukoliv chemii, všechny tři meruňky zašly, pravděpodobně na moniliový úžeh. Škoda, že mu takto nezajde i dvoumetrová tráva a vysoké, stínící jehličnany, které si kdysi zasadil u plotu, ale které má obaleny nějakými popínavými rostlinami, šplhající až k jejich vrcholkům. Letos jsem fotil jeho kompletně obalenou jabloň Šampion, s které koukalo jen pár větviček s květy, které jsem u plotu osvodil se sevření těchto liján. Prostě džungle se vším všudy. Co se týče moniliového úžehu květů meruněk, tak ten tady s různou intenzitou řádí každý rok. Je možné, že to právě kvůli němu se lidé vzdávají pěstování meruněk, jelikož si myslí, že z nějakých záhadných důvodů se tady pěstování těchto stromů nedaří. Letos jsou stromy pusté, díky mrazu 10.4., který zamezil úspěšnému vývinu plodů. O pár bloků dál, jsem ale viděl Karolu přilepenou na jižní stěně domu, kterou měla paní překvapivě obsypanou plody. Já jsem tady měl pod některými stromy kolečka se žhavým uhlím, ale přikládat tomu nějaký úspěch nemůžu. Karola s kolečkem neměla nic, to samé VP, jedině Bergeron obstál a něco málo má i Harogem, ale že to bylo díky té troše žhavého uhlí, které bylo ráno už studené, si netroufnu tvrdit. Na rozdíl od shnilých jablek, se dá považovat za úspěch chemická ochrana citlivého Bergeronu na moniliový úžeh květů i jeho pozdější projevy v průběhu vegetace na nových výhonech. Je opravdu "čistý" bez projevů choroby. Stejně tak se povedla i chemická ochrana proti strupovitosti peckovin. Výskyt na jeho plodech je zanedbatelný. Ale hlavně jeho odolnost květů proti mrazu je překvapivá. Uvádí se, že je o něco odolnější, než VP, ale že o tolik, to jsem nečekal. U odrůdy Harogem mě zase překvapilo, že lze jedním postřikem zamezit černání plodů (strupovitost, sazovitost). Tam bylo napadení tak masivní, že jsem chtěl celý strom díky tomu likvidovat. Vidíte, chemická ochrana plodů mně byla silně proti mysli, ale dnes mám z dochovaných, nečernajících se plodů radost. 

Text příspěvku:*
Při psaní textu neukončujte jednotlivé řádky, text se v odstavci zalamuje automaticky.
Obrázek:
Vybrat soubor:
Název:
Popis:
Vkládat lze pouze obrázky typu JPEG a PNG. Maximální rozlišení obrázku je 12 megapixelů (4920x3218 obrazových bodů). Maximální možná velikost obrázku je 10 MB.
Kontrolní řetězec:*Sečtěte prosím číslo 14 a číslo 19.
Výsledek vložte do následujícího políčka:
* Bez vyplnění políček zvýrazněných tučným písmem nebude možné formulář odeslat.
zahrada.cz
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika