Vážení přátelé, dovolil bych si také vstoupit do Vaší diskuze s několika poznatky.První meruňky na naší zahradě na neznámé podnoži zasadil prastrýc a dožily se až 55 roků.Druhou dávku vysadil otec.Podnoží byl myrobalánZ původního počtu jich do dnešních dní vydržela tak čtvrtina, ale mají kolem 40 roků.Já jsem narouboval meruňky na durancie.Stromy na této podnoži rostou velmi pomalu a v prvních letech plodnosti se mi stávalo, že plody byly pokryté zřejmě nějakou houbovou choro-bou.Byly rzivé a nechutné.Tyto stromy byly obklopeny jinými staršími meruňkami, které tuto asi nemoc neměly.Jak ale rostl strom, tak se kvalita plodů zlepšovala až do normální kvality.Myslím si, že za vyzkoušení by stála jako podnož i zelená renkloda a samozřejmě Saint Julien.Kdysi dávno/před 30 roky/jsem byl na velmi zajímavé přednášce př.pana Měšťana z Dolních Kounic, šlechtitele podnoží.Ten začínal svou kariéru jako soukromý školkař a na příkladech uvárěl úspěchy se žlutým špendlíkem.Tehdy ale nebyla tak rozšířena šárka.Jsou určitě i jiné možnosti slivoňových podnoží.Důkazem jsou i 80 leté stromy ve starých sadech. Problémem je, že tyto znalosti si znárodnění školkaři vzali s sebou.Ale vývoj jde i tak dál.V Rakousku u silnice z města Retz do Hornu jsem viděl meruňkový sad ve formě zákrsků. Nutno ale dodat, že asi rozhodující pro pěstování meruněk bude asi půda a poloha, vliv odrůdy a podnože bude asi menší, ikdyž ne nezanedbatelný. Zdravím všechny Jirka m.