Ale ano. Určitě také víte co se říká o sedlácích a bramborách. Poprve jsem rouboval ve svých devíti letech. Táta naostřil nůž, který se používal ke stahování králíků a čištění zeleniny v kuchyni. Roubování na sedélko, mi napřed předvedl na několika stromcích a já si pak družením, protože se mi řez nedařil, narouboval na nějaký semenáč, zelenou renklódu. Tátovi se přijala tak třetina roubů a mi se přijaly všechny čtyři. To jen proto, že se dá řezat čímkoliv co je ostré. Můj učitel na základce, k těmto transplantacím, používal jen svůj nožík s třemi čepelemi (malá žabka, roubovák a očkovák), které byly naostřeny tak jak mají být a přitom, také nic nevěděl o geometri nože a řezání, ale výsledky hovořily za vše. K dosažení dlouhých řezů, bez oprav, které přijmutí jen zhoršují, je nutné použít ten správně naostřený nůž. Chtěl bych vás vidět s tím kobercákem, jak roubujete hrušeň, to by byla psina. Ale taky tímtéž kobercákem by se dalo v případě nutnosti vyjmout slepé střevo. Nejsem proti kobercákům, ale jsem proti vyzdvihování něčeho, co ani vyzdvihnout nejde. Nebo chcete tvrdit, že je to jinak. Každý řemeslník, nebo solidní hobbysta používá ke své činnosti, takové nástroje, které k této činnosti byly vymyšleny a léty praxe ověřeny, ty které nešly, tak upadly v zapomění. Pokud se používá k určité činnosti něco jiného, než je k této činnosti určeno, pak je to diletantismus, furiantismus a haurismus.