Problém různých dndrologií je v tom, že žádný dlouhověký strom nebyl většinou sázen s tím, že se dožije 100+let a že je potřeba to zapsat do kronik. Zejména stromy sázené mimo klášterní a zámecké zahrady musí někdo najít, zadokumentovat stáří i zdroje o původu a publikovat nejprve někde v časopise, klendáři,... Pak to tam objeví dendrolog a přepíše do nějakého soubornějšího díla, dlouhou dobu zastíněného díly staršími a věhlasnějšími. Není to jako Wikipedie, která je aktualizována průběžně.

Stromy v arboretech, klášterních a zámeckých zahradách jsou evidovány a inventarizovány pravidelně a lze tady u nich najít i jedince zaniklé a podle toho ověřovat i dlouhověkosti jednotlivých taxonů. Je tak spousta stromů v krajině, kde za Prusko-Rakouské války zanikly statky na samotách a dlouhověké stromy tehdy tvořící dominantu dvora přežívají dodnes (či padly až v minulém století při rozorávání mezí).

Je mi jedno jak stará Vaškův strom je, ale děkuji mu za každý další rok, kdy jej nechá žít a stará se o něj. Doporučil bych mu, aby se pokusil posbírat příběhy o jeho původu i životě a následně jej přihlásil u Nadace partnerství do soutěže Strom roku. Ne toliko vzácnost a výjmečnost stromu jako spíše jedinečnost jeho příběhu pak poutá pozornost a vede k vítězství...

SfK.