Mišpule japonské pěstuji již přes sedm let, první tři jsem dostal postupně od kamarádů, nezávisle na sobě, z rúzných zdrojů. Časem jsem si sám z odřezků namnožil hodně dalších rostlinek ve studeném skleníku, které jsem následně rozdal. Doma mám teď přibleýně 10 -12 rostlin, všechno v květináčích, ty největší cca 1,5 m vysoké, pouze jedna z nich, ta úplne nejstarší, je mnohem vyšší, teď už měří témeř 4 metry.. Rouboval jsem jenom ty další dvě z těch tří nejstarších, jsou asi o dva 2 roky mladší než ta první... Roub té první ze dvou pochází z pražského Suchdolu. Narouboval jsem ji na semenáč jiné mišpule jenom do vrcholku rostliny....Tato odrůda zřejmě koluje již léta a je známá po celé ČR. Ta poslední odrúda pochází z bývalého letního sídla TGM ze SR, je to semenáč z tam od nich po léta plodící rostliny, Ta u nich prý kvetla vždy jenom na jaře, ale její semenáč kupodivu začal u nás doma teď kvést jak se sluší a patří, normálně na podzim.Zde je vtip v tom, že tuto rostlinu jsem narouboval na kdouloň... A kupodivu se mi to zdařilo....Do loňského roku jsem je všechny společně zimoval ve studené skleníku a to vcelku úspěšně... Koncem tohoto října se však objevili najednou náznaky prvních květů na všech 3 těchto nejstarších rostlinách a tudíž nastal problém co s tím a jak dále (?)...Jednu z nich, tu na kdouloni jsem ponechal ve studeném skleníku. Je již konec listopadu a u nás jsou v noci pravidelně mrazíky mezi mínus 3 až 7 stupni. Ve skleníku se netopí, ale zatím ten stromeček kvete dále, pomalu, nikam nespěchá. Je ale znát, že prostředí studeného skleníku není pro něj zrovna teď v době květu to pravé ořechové... a také to, že podnož - teda kdouloň by měla již v tomto čase být ve vegetatívním pokoji, měla by již "spát"...Trošku teda "drasťák" pro tu podnož, ale zkouška je zkouška... Květ je na ní jenom jeden, teda jedna ružice, ale ten je ze všech tří rostlin dosud nejvíce vyvinutý... Prakticky se dá říci, že už pomalu začíná dokončovat květení... Darmo, i studený skleník má pro ni svoje čaro, zatímco ostatní dvě venku pálil větší mráz... Druhá roslina, ta nejvyšší, neznámého původu, nasadila asi 10 květenství najednou. Nechal jsem ji přesto venku prakticky přes všechny ty první dosavadní mrazíky, bez jakéhokoliv zakrývání... Pak jsem se rozhodl ji přemístit do tepla, do chodby rodinného baráku, která je dostatečně vysoká..(přes 5 metrů). Pochopitelně, zde se normálně topí, i když se snažím to brzdit, neboť vím, že se to rostlinám tohoto tyou dělat nemá... Byl jsem ale sám zvědavý, jak tato mišpule zareaguje na toto přemístění, protože vím, že žádné subtropy toto rády nemají a mnohdy i uhynou po takovém šoku... Ale lepší variantu jsem pro "odzkoušení" mého záměru nenašel, Chtěl jsem ji takto nabudit, aby normálně vykvetla a ukázala co umí... Jinak by to květení zůstalo stagnovat... A ejhle, asi po týdnu přišlo sporadické hnědnutí některých listů (to není nic neobvyklého, to mišpule i jiné subtropy po přesunu do teplejší místnosti udělají v důsledku šoku), Nutno podotknout, že ta rostlina je celkem veliká a široká, v důsledku toho jedna z větví bohužel je až tak veliká, že sahá až nad jeden radiator. To jsem zmírnil tím, že jdem půlku radiatoru přikryl jutovým pytlem, abych ji před sálajícím teplem alespoň trochu uchránil Ale byl jsem zvědav, kde a zda se to hnědnutí listů zastaví a co bude dále... (?) Zhruba po deseti dnech rostlina najednou nastartovala květení ve velikém stylu a teď rostou květenství jako divé doslova před očima... Sem - tam nějaký list je ještě do hněda a odpadne, teda není ještě vše OK, ale není to žádné hnědnutí masové... Po odkvetení chci rostlinu znovu přemístit do jiné, chladnější místnosti, kde ji ponechám až do března... Tam přezimuje při cca 10-12 °C.. Uvidíme, zda se pokus zdaří a zda rostlina po opylení (vzájemně mezi všemi 3 rostlinami) štětečkem plody udrží... A uvidíme kolik jich bude... Třetí rostlinu (říkám ji Suchdolská) jsem taky ponechal dlouhou dobu venku, ještě déle jako tu velikou, ale pro změnu ta byla pod přístřeškem, otevřeným jenom z jihu. Zůstala však venku nejdéle ze všech... Je to ta roubovaná na jiném semenáči mišpule. Ta je zatím ze všech nejmenší a je také nejslabší... Studené noci a mrazíky ji, zdálo se na první pohled, nejvíce ublížily... Listy téměř úplně zežloutly, neboť do cca 20 listopadu mrazy byly tehdy skoro každou noc mezi -3 až -7 °C. Po přemístění do jiné uzavřené světlé studené místnosti, kde je pořád cca 9-11 °C a kde přichází světlo z okna a kde pootevírám okno na celý den i teď, tato mišpule, však také cca po týdnu "oživla" a nastartovala na již naznačené květenství. Teď květenství roste rovněž vitálně, ne však až tak evidentně rychle jako u té mišpule na chodbě s radiátorem,, Tuto rostlinu ponechám v této místnosti už nastálo až do jara.... Cílem těchto pokusů je porovnat rozdíly mezi třema rostlinami a zjistit, jak bude všechno další probíhat a kolik plodů bude nakonec v procentech každá z nich mít... zda je vůbec bude mít a zda je i udrží... Zattím teda všechny 3 kvetou, teda 2 teprve jdou hezky do kvetení a ta třetí pomalu začíná odkvétat... Snad to opylení ještě stihnu i u ní... Pokusím se zde o tomto pokuse dále poinformovat, jak vše nakonec dopadlo... Zatím ahojky. Okawango..