Vaše úvaha je vcelku dobrá, zděná udírna se chová jako akumulátor tepla, tedy chová se setrvačně, nemusíme stát u topeniště a neustále sledovat teplotu (nedochází k jejím výkyvům).Rozdíl mezi obyčejnou cihlou a šamotkou je dán použitým materiálem, je to fyzikální zákon, který nedokážeme ovlivnit.Psal jsem, ale jednu podstatnou věc, pokud zvládáte bez problému vyudit, není co řešit, (šamotky jsou akorát hladovější na teplo, tím,že jej lépe rozvádějí) Udírna má daleko více záludností, nežli se na první pohled zdá a pohled na to zda je z obyčejných cihlel či šamotek se v tomto jeví vcelku nepodstatně.Více bych se věnoval rozvodu tepla v udírně, použití dvojitého stropu a podobných vychytávek.Vše toto přispívá k tomu abychom při uzení měli celý obsah udírny rovnpměrně vyuzen, jinak musíme vysledovat jak se udírna chová a podle toho maso navěsit, nebo během uzení převěšovat.To je jediná připomínka, kterou bych měl k následujícím příspěvkům a foto nové udírny, kde nevidím žádný rozvod tepla po celé ploše udírny.

Dnes bych při realizaci udírny vyřešil jednu podstatnou věc, navěšování masa, jedna velká dvířka tak, aby bylo možno vytáhnout navěšovací tyče z udírny(podobně jak to je průmyslově),do těchto dvířek ještě menší(kontrolní).Maso by se tak pěkně v pohodlně navěšovalo i převěšovalo během uzení.